Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Znak krásy i geniality: Kulturní reflexe tuberkulózy v 19. a 20. století
Rok: 2021
Druh publikace: ostatní - přednáška nebo poster
Strana od-do: nestránkováno
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Znak krásy i geniality: Kulturní reflexe tuberkulózy v 19. a 20. století Alexandr Dumas st. jednou prohlásil, že mezi lety 1823 a 1824 bylo zejména mezi básníky módní trpět plicními chorobami a zemřít předčasně před dovršením třiceti let. Tento jeho citát připomíná, že v první polovině 19. století tuberkulóza v rovině kulturní reprezentace nabývala celou řadu pozitivního konotací a byla spojována s uměleckými kruhy. Tuberkulóza v tomto období rovněž pronikla do literární tvorby a stala se symbolem krutého osudu mladých a krásných dívek, které své nemoci podléhají zcela opuštěné. Tento literární konstrukt byl ovšem v ostrém kontrastu s reálnou podobou choroby, která svou oběť pomalu vyčerpávala a byla velmi bolestivá. Jak se na tato klišé dívala dobová lékařská věda? Představovaly medicína a literatura dva zcela oddělené světy, nebo se naopak navzájem ovlivňovaly? V roce 1882 Robert Koch objevil tuberkulózní bacil a prokázal, že se jedná o nebezpečné infekční onemocnění. Tuberkulóza tak ztratila svou záhadnost a stala se stigmatizujícím označením nakaženého jedince. Jak se tyto objevy projevily v literatuře? Přestává být tuberkulóza pro autory atraktivním tématem, nebo je využívána v jiném kontextu a s odlišnou motivací? A jak s tímto motivem pracovali čeští autoři? Na všechny tyto otázky se pokusíme odpovědět v přednášce, jejímž hlavním cílem bude ukázat, že i onemocnění je do značné míry proměnlivým kulturním konstruktem. Tuberkulóza; světová literatura; česká literatura; 19. století; 20. století