Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Stabilitas loci, stabilitas verbi

Autoři: Sikora Ondřej

Rok: 2020

Druh publikace: kapitola v odborné knize

Název zdroje: Platónův dialog Kritón

Název nakladatele: OIKOYMENH

Místo vydání: Praha

Strana od-do: 91-130

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Stabilitas loci, stabilitas verbi	Kapitola interpretuje dva motivy stálosti v dialogu Kritón: stálost místa (stabilitas loci) a stálost Sókratovy řeči. Propojení obou podob stálosti je chápáno jako specifické jádro tohoto dialogu. Sókratova stálost není pouze vnějškovým rysem zasahujícím jeho setrvání ve vězení, ale stává se existenciální charakteristikou. Tato stálost je zakořeněn v jeho stálosti řeči orientované pokynem řídit se lepším. V tomto kontextu je řeč zákonů v Kritónovi chápána jako výraz dialogického propojení duše a místa, pro které má zásadní význam podoba logu duše.	Kritón;Sókratés;zákon;obec;místo;stálost;řeč
eng	Stabilitas Loci, Stabilitas Verbi	In the chapter Crito is understood as the dialogue where two forms of stability meet: stability of place (stabilitas loci) and the stability of Socrates’ logos. Connection of both forms of stability is taken as the specific core of this dialogue. Socrates’ stability of place is manifold as it relates not only to his specific situation in prison but represents sort of his existential feature. This stability of place is rooted in stability of his logos, namely the imperative of goodness or aiming at the better. In this context the speech of laws in Crito is understood as the expression of dialogical connection of soul and place, connection determined by the very form of logos of soul.	Crito;Socrates;law;city;place;speech;stability