Publikace detail

Židé v meziválečném Polsku a odkazy jejich bojkotu jako obrany před antisemitismem. Hospodářské, kulturní a společenské odezvy

Autoři: Zubáková Blanka

Rok: 2019

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Moderní dějiny : sborník k dějinám 19. a 20. století

Strana od-do: 49-77

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Židé v meziválečném Polsku a odkazy jejich bojkotu jako obrany před antisemitismem. Hospodářské, kulturní a společenské odezvy	Polsko zažilo v meziválečném období nebývalý rozvoj jak na poli ekonomiky, tak v kulturní a politické rovně. Ve všech těchto oblastech významnou úlohu sehrála také židovská menšina. Stejně jako jinde v Evropě se i v Polsku již od druhé poloviny 19. století projevoval antisemitismus, který rostl s emancipací Židů a jejich úspěšnou aktivitou v politice, podnikání, vědě i kultuře. Protižidovské nálady a výpady vůči židovskému obyvatelstvu v Německu přiměly židovské obce a svazy v Evropě reagovat a Polsko nebylo výjimkou. Brzy po tom, co v srpnu 1932 polská delegace na Světové židovské konferenci v Ženevě, která předcházela založení Světového židovského kongresu, navrhla ekonomický bojkot Německa, se z této agitace stala celosvětová akce a hospodářský bojkot nacistického Německa se stal jednou ze zbraní v boji proti antisemitismu nacistického režimu. Židovští poslanci v polském Sejmu následně 15. března 1933 vyzvali k bojkotu a byli vůbec jedni z prvních, kteří se v této akci snažili získat jasnou politickou podporu i mimo židovské kruhy. Bojkot se v Polsku rozeběhl pod taktovkou Centrálního komitétu bojkotové akce s podporou místních židovských obcí, různých organizací, ale rovněž i odborů. Vládou původně podpořený bojkot se stal postupem času překážkou pro zlepšení diplomatických vztahů s Německem. K jejich narovnání došlo po podpisu Německo-polského paktu o neútočení a bojkotové snahy byly jasně a cíleně potlačeny. V červnu 1935 musel svoji činnost ukončit i Centrální komitét bojkotové akce. Od té doby se bojkot v Polsku přenesl do neoficiální roviny, pro kterou byly typické spíše ojedinělé výkřiky, než systematická akce. Zajímavý vliv na bojkot Německa v celosvětové rovině sehrálo i pořádání letních olympijských her v Berlíně v roce 1936, nutno ale podotknout, že zde nebyl polský vliv nijak výrazný, což dokresluje tendence ústupu bojkotových snah polských Židů, kteří se více a více museli snažit o vlastní obranu.	Dějiny 20. století; hospodářské dějiny; polské dějiny; Židé; antisemitismus; bojkot; bojkot německého zboží v Polsku; 1933-1935; letní olympijské hry v Berlíně 1936.
eng	Jews in Interwar Poland and Legacies of their Boycott as Protection against Antisemitism. Economic, cultural and society-wide responses	During the interwar period, Poland experienced an unprecedented period of development at an economic, but also cultural and political level. In all these areas, the Jewish minority played an important role. Like elsewhere in Europe, expressions of anti-Semitism were manifest from the second half of the 19th century, and these grew with Jews’ emancipation and their successful involvement in politics, business, science and culture. Anti-Jewish sentiment and attacks against the Jewish population in Germany forced Jewish communities and associations in Europe to respond, and Poland was no exception. Shortly after the Polish delegation at the 1932 World Jewish Conference in Geneva, a precursor to the World Jewish Congress, proposed an economic boycott of Germany, the proposal became a global act, and the economic boycott of Nazi Germany became one of the weapons in the fight against the Nazi regime’s anti-Semitism.	History; 20th century; economic history; Polish history; Jews; anti-Semitism; boycotts; boycott of German products in Poland; 1936 Berlin Summer Olympics

Vyhledávání

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Ústavy

Jak nás najdete?

Služby

Často hledáte