Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Mezi autonomií a heteronomií. Lévinas a Kant
Autoři: Sikora Ondřej
Rok: 2019
Druh publikace: kapitola v odborné knize
Název zdroje: Lévinas v konfrontaci
Název nakladatele: OIKOYMENH
Místo vydání: Praha
Strana od-do: 9-36
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Mezi autonomií a heteronomií. Lévinas a Kant Kapitola zkoumá filosofické stanovisko Lévinase a Kanta. Ačkoliv oba užívají kontrastní tituly "autonomie" a "heteronomie", pozornější pohled odkrývá v obou stanoviscích paralelní směr radikálně etického myšlení. Kantovská autonomie nemůže být chápána jako soběstačnost suverénní subjektivity, neboť k jejímu jádru patří vztah ke druhému, což z této myšlenky činí výraz dialogické existence. Obdobně Lévinasova heteronomie je možná pouze za předpokladu autonomní, zralé subjektivity, která teprve je schopna rozeznat ideu nekonečna v očích druhého. Tato podobnost však nemůže vést k překrytí obou stanovisek, která zůstávají rozdílná, zejména co se týče vztahu ke konceptuální filosofické řeči, funkčnosti základních filosofických kategorií jako a priori a a posteriori a nakonec ve způsobu, jakým je artikulována možnost uspokojení etické, dialogické existence odehrávající se tváří v tvář nekonečnému nároku. Lévinas;Kant;autonomie;heteronomie
eng Between Autonomy and Heteronomy. Levinas and Kant. The chapter compares philosophical standpoints of E. Levinas and I. Kant. Although, at first sight, these might seem sharply contrasting, with opposing headings of “autonomy” and “heteronomy”, careful investigation of their structure enables to read them as parallel lines of thought going in if not the same, then very similar direction. Kantian autonomy cannot be understood as self-sufficiency of sovereign moral subjectivity as the relation to the other belongs to its very core. This makes the idea of autonomy not only narrowly connected with dialogical existence but rather identical with it. At the same time, Levinas’s radical heteronomy can only take place if there is autonomous subjectivity, i.e. mature personality able to read or recognize the idea of infinity in the eyes of the other. Yet this similarity cannot lead to a kind of overlapping of these standpoints: they remain different in terms of the role of conceptual philosophical speech, of the possibility of basic philosophical categories and divisions such as a priori and a posteriori, and finally, in the way they articulate the possibility of satisfaction of ethical, dialogical existence with its permanent insufficiency face to face the endless demand. Levinas;Kant;autonomy;heteronomy