Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Případ jednoho opomenutí: Mojmír Klánský, Edice Petlice a vůle k paměti

Autoři: Nevyhoštěný Pavel

Rok: 2019

Druh publikace: ostatní - přednáška nebo poster

Strana od-do: nestránkováno

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Případ jednoho opomenutí: Mojmír Klánský, Edice Petlice a vůle k paměti	Do kulturní paměti polistopadové demokratické společnosti vešla cenzurou utiskovaná doba 70. a 80. let jako - řečeno s Robertem Darntonem - období boje dobra se zlem. Ostatně nejeden dobový případ doplňuje toto schéma živými aktéry, tj. "hloupou" postavou normalizačního cenzora a "spasitelskou" postavou aktéra samizdatu. Na druhé straně kulturně zaběhlý dichotomický koncept cenzury, který proti sobě jednoznačně staví špatného cenzora a dobrého spisovatele, se v dnešní odborné diskusi hroutí. Ostatně vezměme si například edici Petlice, ten největší a nejvěhlasnější samizdatový podnik. Skutečnost, že tato svépomocná ediční řada původní beletrie, jež po listopadu 1989 ve formě různých nových reedic plnila pulty knihkupectví a jež tak i posvěcovala jména svých autorů ve společnosti a ve světě, ve svých řadách ukrývala dodnes zcela zapomenuté spisovatele, nás spolu se současnou diskusí nad tzv. neformální cenzurou (tj. kulturní regulací) vybízí k úvaze nad tím, do jaké míry k tomuto jejich zapomenutí sama přispívala. Ostatně nemohlo být takové zapomenutí "předzjednáno" již v inkriminovaném období 70. a 80. let? Na konkrétním příkladu jednoho takového dnes nevydávaného "petličního" autora, tj. Mojmíra Klánského, v našem příspěvku uvažujeme nad tím, jestli v souvislosti s edicí Petlice, kterou jinak v kontextu nezávislé samizdatové kultury považujeme právě za nositele étosu vůle k paměti, můžeme hovořit i o mechanismech sloužících k vylučování a zapomínání a jestli ano, tak za jakých okolností.	samizdat; edice Petlice; Mojmír Klánský; cenzura; paměť