Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Kaple císařských vyslanců v Drážďanech v druhé půli 17. století

Autoři: Kubeš Jiří

Rok: 2015

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Folia Historica Bohemica

Strana od-do: 127-156

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Kaple císařských vyslanců v Drážďanech v druhé půli 17. století	Jedná se o příspěvek k dějinám raně novověké diplomacie, který zkoumá chod kaplí císařských vyslanců v saských Drážďanech v druhé půli 17. století za vlády kurfiřtů Jana Jiřího II., Jana Jiřího III., Jana Jiřího IV. a Fridricha Augusta až do jeho konverze ke katolicismu v roce 1697. Autor shrnuje základní fakta o umístění a vybavení kaplí, o kaplanech a jejich aktivitách a blíže se pak věnuje problémům, které měla kaple císařského vyslance s místními autoritami. Popisuje střídání období tolerance a napětí v Drážďanech, jež souviselo s pronásledováním saských obyvatel, kteří navštěvovali katolické mše u císařského vyslance. Vše gradovalo v zásazích proti členům vyslancovy domácnosti v letech 1683 a 1685 a následném úplném zákazu katolických mší v době osobní nepřítomnosti vyslance v Drážďanech (1695). Vyslanci a jejich kaplani se však těmto tlakům bránili a přes jistá omezení nadále kapli provozovali, a to i v době vyslancovy nepřítomnosti.	diplomacie; 17. století; císař; Sasko; vyslanecké kaple
eng	The Imperial Ambassadors´ Chapels in Dresden in the Second Half of the 17th Century	This is a paper on the history of early modern diplomacy and it explores operation of the imperial legates’ chapels in Saxon Dresden between the 1660s and 1690s under the rule of the electors Johann Georg II., Johann Georg III., Johann Georg IV. and Friedrich August until his conversion to the Catholic confession in 1697. The author summarizes basic information on location of the chapels, the chaplains and their activities and closely analyses problems of local authorities with the legates’ chapels. He illustrates alternations of tolerance and tension in Dresden that coincided with persecutions of the Saxon serfs attending Catholic masses (following 1676), with assaults against members of the legate’s entourage (1683 and 1685) and even with a ban of masses during the legate’s absence (1695). The legates and their chaplains, however, refused to yield and, despite certain limitations, continued to run the chapels.	diplomacy; 17th century; emperor; Saxony; legates’ chapels