Publikace detail

Československá cesta kolektivizace venkova po Stalinově a Gottwaldově smrti: od mezinárodních souvislostí k místním praktikám

Autoři: Urban Jiří

Rok: 2012

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Prameny a studie

Název nakladatele: Národní zemědělské muzeum

Místo vydání: Praha

Strana od-do: 92 - 115

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Československá cesta kolektivizace venkova po Stalinově a Gottwaldově smrti: od mezinárodních souvislostí k místním praktikám	V roce 1953, po smrti sovětského a československého diktátora v březnu a po drastické peněžní reformě v červnu, musela Komunistická strana Československa polevit v úsilí o kolektivizaci zemědělství. Mnoho rolníků začalo doufat v konec neúspěšného projektu zakládání jednotných zemědělských družstev (JZD). Ale mýlili se. V roce 1955 dal prezident Antonín Novotný impuls k nové vlně kolektivizace. Cílem komunistické vlády bylo zkolektivizovat zemědělskou výrobu v Československu úplně a získat tak totální kontrolu nad produkcí a zásobami potravin. Prostor, v němž autor sleduje tento proces, je vícevrstevný, tvoří jej širší mezinárodní souvislosti a Československo jako obecný rámec, Královéhradecký kraj a jednotlivá místa tohoto regionu jako konkrétní příklady ilustrující tento vývoj.	kolektivizace; zemědělství; jednotná zemědělská družstva (JZD); Československo; 1953
eng	Czechoslovak way of collectivization of the countryside after the death of Stalin and Gottwald: from international contexts to local practices	In 1953, after the death of the Soviet and Czechoslovak dictator in March, and after drastic monetary reform in June, the Communist Party of Czechoslovakia had to break its efforts to collectivize agriculture. Many peasants began to hope for the end of unsuccessful project of creating the Unified Agricultural Cooperatives (collective farms). But they were wrong. In 1955, Antonín Novotný, the first secretary of the Communist Party of Czechoslovakia, gave impetus to a new wave of collectivization. The aim of the Communist government was to collectivize agricultural production in Czechoslovakia completely and so gain total control over the food production and supply. Space in which the author examines this process is multilayered and consists of a wider international context and Czechoslovakia as a general framework, Hradec Kralove Region and the different places of this region as specific examples illustrating this development.	collectivization; agriculture; Unified Agricultural Cooperatives (collective farms); Czechoslovakia; 1953

Vyhledávání

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Katedry

Ústavy

Jak nás najdete?

Služby

Často hledáte