Pernštejnské ženy a Evropa

Pernštejnské ženy výrazně přispěly k procesu formování evropské kulturní identity. Především díky nim bohatý a starobylý rod Pernštejnů definitivně přesáhl charakter lokálního šlechtického rodu a vstoupil mezi elitu evropské šlechty. Pernštejnská příbuzenská síť se na počátku 17. století rozprostírala od Madridu, přes Neapol, Milán až do Prahy. Díky tomu se ve středoevropském prostoru šířily politické, náboženské i kulturní koncepty běžné v románském světě, a naopak.  

Podkladem pro scénář výstavy byla kniha Pavla Marka, vedoucího Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Dílo Pernštejnské ženy. Marie Manrique de Lara a její dcery ve službách habsburské dynastie bylo rovněž oceněno cenou rektora Univerzity Pardubice.  

Výstava Východočeského muzea v Pardubicích vznikla ve spolupráci s Univerzitou Pardubice a je součástí programu pernštejnského roku připomínajícího 500 let renesance v Čechách. Její autoři Pavel Marek a Tomáš Libánek v ní ukazují, jak novověké šlechtické ženy přispívaly k formování evropské kulturní identity, a to na příkladu příslušnic rodu Pernštejnů, který je neodmyslitelně spjat s pardubickým zámkem.

Výstava se poprvé představila ve své anglojazyčné verzi v září 2020 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku. Volba místa uvedení nebyla náhodná, neboť poslední generace Pernštejnů byla skutečně evropským rodem s příbuzenstvem rozesetým od Pyrenejí, přes Itálii až po Prahu. Díky těmto vazbám se Pernštejnský palác v Praze stal významným ohniskem, odkud do českého prostoru pronikaly kulturní vlivy románského Středomoří. Šlo přitom nejen o tzv. vysokou kulturu, tedy literaturu, hudbu či výtvarné umění, ale i o záležitosti každodenního života, jako je gastronomie anebo móda. Součástí vernisáže byla proto i ukázka historických oděvů z 16. století, které představila Martina Hřibová.

Informace o výstavě naleznete také na webových stránkách Východočeského muzea v Pardubicích.

Českou verzi mohou návštěvníci spatřit nejen v Pardubicích, ale od 4. 6. 2021 také na lobkowiczkém zámku v Nelahozevsi

Rozšířit fotografii: 
true