Pokud mám bilancovat první rok ve funkci děkana, nemohu, jak jistě chápete, začít jinak. Situaci na fakultě ovlivnila nejvíce epidemie covidu a výrazně proměnila průběh posledních dvou semestrů. Přiznejme si to: nemoc nás ze začátku zaskočila, nebyli jsme na takovou situaci připraveni. Myslím si ale, že s přibývajícím časem jsme se dokázali poučit a postupně jsme zajistili výuku, když jsme ve velkém přešli na on-line vyučování. Sám pozoruji, jak se všichni – včetně mne samotného – zlepšují při používání nástrojů distanční výuky, zejm. MS Teams, jež nám umožňují zůstávat v pravidelném kontaktu se studenty, s kolegy a zvát dokonce hosty. Epidemie tedy život na fakultě výrazně zkomplikovala, ale rozhodně nezastavila. I v jejím průběhu se nám podařilo dotáhnout několik plánovaných změn.
Z hlediska výuky považuji za klíčové akreditování nové bakalářské a magisterské Historie. Podle těchto akreditací se začne vyučovat na podzim 2021 a dodají výuce historie moderní a atraktivní kabát, takže čekáme zvýšení zájmu studentů. Další vylepšené akreditace budou, doufáme, následovat. Pracuje se třeba na inovované Religionistice nebo na zcela nových oborech Interdisciplinární studia o společnosti a Slovanská studia. Více o tom poví proděkanka dr. Irena Reimannová.
Na fakultě ale samozřejmě pouze neučíme. Umíme se prosadit na poli vědy, jak dokazuje také loňské hodnocení vědeckých výsledků. V našem středu jsou skvělí vědci, kteří uspěli v národním srovnávání. Jsou to především kolegové z filosofie a historie a jmenovitě nejvíce uspěli doc. Niklas Forsberg (vedoucí Centra pro etiku) a doc. Pavel Marek (vedoucí ústavu historických věd). Abychom zajistili podporu významných vědců, vypracovali jsme před létem komplexní směrnici o rozdělování vědeckých peněz, o které jistě více napíše proděkanka doc. Šárka Bubíková.
Ještě v jedné oblasti pozoruji v posledním roce výrazné zlepšení, a to v naší propagaci. Kvůli tomu byl přijat ing. Jan Pražák a jeho práce přináší významné plody. Proměnila se náplň našich webových stránek, propagačních materiálů, připravili jsme výukový program pro vyšší ročníky středních škol a více jsou vidět naše výsledky. Podrobnosti někdy příště jistě rád přidá proděkan dr. Ivo Říha.
Poslední rok také přinesl jednu významnou organizační změnu. Došlo ke sloučení samostatných kateder filosofie a religionistiky do katedry filosofie a religionistiky, přičemž na religionistice došlo k obměně týmu. Od června tedy máme sedm pracovišť, a právě od spolupráce religionistů s filosofy si hodně slibujeme jak ve výuce, tak ve vědě. Více o tom určitě napíše vedoucí katedry dr. Filip Grygar.
Ne vše se ale daří: bohužel nebyla schválena velmi zajímavá a inovativní akreditace profesního magisterského studijního programu Učitelství, která nás mohla v Česku velmi zviditelnit. Narazili jsme na neochotu podpořit inovaci ve vzdělávání učitelů. Kvůli epidemické situaci také nejsme schopni rozvíjet naše plány na poli internacionalizace tak, jak bychom si přáli. Nad tím si jistě někdy příště posteskne proděkan doc. Tomáš Hejduk. Ale i zde máme připravené plány, jak přilákat zahraniční studenty.
Obecně si velmi cením přátelské a dělné atmosféry na fakultě. Cítím se skvěle ve svém týmu proděkanů, pokračuje to velmi konstruktivním jednáním s vedoucími kateder na úrovni kolegia děkana, jež je svoláváno častěji než dříve (jednou za 2 až 3 týdny). Považuji si také dobré spolupráce s fakultním akademickým senátem či vědeckou radou. Tato pravidelná komunikace a diskuse uvnitř fakulty jednoznačně vytváří lepší ovzduší.
Musím také přiznat, že děkanská funkce měla značný dopad na můj styl práce. Častěji než dříve jsem přítomen ve své kanceláři, absolvuji rozhodně více schůzek, schůzí a jednání, vyřizuji větší množství mailů. Navíc se věnuji jako garant doktorského studia doktorandům a připravuji pro ně kolokvia s hosty. To vše má dopad mimo jiné na mou vědeckou činnost, protože se jí nemohu věnovat tolik jako dříve. Přesto jsem si udělal čas na výzkum, publikoval jsem jeden článek v češtině a připravil další dva texty, z nichž jeden vyjde v Rakousku. Také jsem zvládl podat vědecký projekt u Grantové agentury České republiky a jsem zvědav, zda mi bude schválen. Uvidíme na konci listopadu. Jinak žiji velmi podobný život jako moji kolegové. Hodně času trávím on-line, vyučuji, přednáším, konzultuji, učím se doma s dětmi, hraji s nimi různé hry a chodíme na procházky do přírody. Snažíme se udržovat v dobré náladě, protože nejhorší, co by se nám mohlo v této podivné době stát, by bylo upadnout do deprese a letargie.
S úsměvem jde vše lépe.
doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D.
děkan Fakulty filozofické Univerzity Pardubice
Zajímají Vás reflexe dalších členů vedení fakulty?
V průběhu listopadu a prosince budeme postupně zveřejňovat další příspěvky.
