V roce 2021 oslavila naše fakulta 20 let. Pokud však chceme sledovat její úplně první krůčky, musíme se vrátit až do roku 1992, kdy na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích vznikl Ústav cizích jazyků a následně (od roku 1995) Ústav jazyků a humanitních studií. Místo původně určené k výchově budoucích učitelů cizích jazyků se ovšem začalo záhy rozrůstat a nabízet nové humanitní a společenskovědní programy – s důrazem na přirozenou interdisciplinaritu.
V roce 2001 se touto cestou vysokoškolský ústav transformoval na Fakultu humanitních studií. Na historický předěl vzpomíná profesorka Milena Lenderová, která se stala první děkankou:
„Když jsem v září roku 1999 byla nepochopitelným řízením osudu postavena do čela Ústavu jazyků a humanitních studií, se založením fakulty jsem rozhodně nepočítala. Jen jsem si přála, aby ona ‚humanitní studia‘ získala nějakou konkrétní náplň. Vedle programu Jazyková a kulturní studia, který později zmizel v propadlišti dějin, se podařilo vytvořit, dobře personálně obsadit (ústav získal tehdy ještě doc. Petra Vorla) a posléze akreditovat program Kulturní dějiny. Krátce nato byl rektorem zvolen prof. Miroslav Ludwig. Ten nás přesvědčil, že Univerzitě Pardubice by rozhodně slušela čtvrtá fakulta. Tu se skutečně akreditovat podařilo, a to v prostorách krásného renesančního zámku v Kostelci nad Černými lesy.“
Profesorka Lenderová stála v čele nově vzniklé fakulty v letech 2001–2007. Během té doby byla dotvořena organizační struktura fakulty a stabilizována jednotlivá pracoviště. Bakalářské studium bylo na většině kateder (tehdy jich bylo šest, aktuálně sedm) rozšířeno o navazující magisterské studium a v roce 2005 byl akreditován doktorský studijní program Historické vědy. K 1. 12. 2005 byla fakulta přejmenována na Fakultu filozofickou. Tehdy na ní studovaly skoro dva tisíce studentů.
V letech 2007 až 2015 vedl fakultu profesor Petr Vorel a v letech 2015 až 2019 profesor Karel Rýdl. Během těchto období se Fakulta filozofická Univerzity Pardubice posouvala v mnoha směrech mílovými kroky dále: získala práva pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v oboru České a československé dějiny, byly akreditovány další dva doktorské studijní programy (Filosofie a Religionistika), díky zisku významného projektu se podařilo zřídit při Katedře filosofie mezinárodní pracoviště Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka (The Centre for Ethics as Study in Human Value) a v roce 2018 fakulta získala institucionální akreditaci v programu Historické vědy.
Z takto budovaného prostředí pak přirozeně vycházely a vycházejí pozoruhodné úspěchy jednotlivců – akademických pracovníků i studentů – na poli vědy a umění. Zásluhou těch nejvýkonnějších a nejkreativnějších jsme ve vědeckých výsledcích dlouhodobě na druhém místě ze sedmi fakult Univerzity Pardubice. Ví se o nás ve městě, v regionu, v republice a čím dál více i za jejími hranicemi.
Od 1. listopadu 2019 je novým děkanem docent Jiří Kubeš, který byl dlouhá léta ve vedení Ústavu historických věd a v letech 2011–2013 a 2017 působil jako předseda Akademického senátu Univerzity Pardubice. V nové roli jej záhy čekal úkol ještě těžší, než by kdokoli mohl tušit: od jara 2020 se svým týmem provádí fakultu obdobím, jež je dramaticky poznamenáno pandemií koronaviru SARS-CoV-2. Tento text vzniká ve chvíli, kdy všichni doufáme, že se konečně blýská na lepší časy a že oslavy 20 let fungování Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, jež jsou naplánovány na letošní říjen, si budeme moci naplno užít.
K tomu a celkově k aktuální situaci na fakultě současný děkan poznamenává:
„Právě jsme uprostřed zlomového období pro české veřejné vysoké školství. V posledních letech nabíhá hodnocení vysokých škol podle nové Metodiky M17+, která zohledňuje především výsledky vědecké a jiné tvůrčí práce, dokončili jsme akreditace studijních programů podle novely vysokoškolského zákona a letos přijmeme nový Strategický záměr FF na období od roku 2021, který bude více než dosud sledovat a hodnotit kvalitu výuky, kvalitu vědecké a tvůrčí činnosti či internacionalizaci výuky i vědy. To vše už vede a dále povede k vnitřní kvalitativní proměně fakulty a mělo by to zvýšit její prestiž a reputaci doma i v zahraničí. Máme k tomu dobře našlápnuto, naše úspěchy jsou už nyní nepřehlédnutelné, musíme jen vytrvat a stavět na aktivních a iniciativních pracovnících i studentech.
