Armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda spolu s vedoucím studentského týmu LASAR Simonem Klingou byli hosty dalšího setkání z cyklu Čaj o páté, které se konalo v pondělí 24. března na Univerzitě Pardubice. Debata se přirozeně točila kolem vesmíru a kosmonautiky.

Aleš Svoboda je stíhací pilot Armády ČR a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Do tohoto prestižního týmu se dostal v roce 2022, kdy uspěl v konkurenci 22 000 uchazečů. Simon Klinga, teprve sedmnáctiletý talent, dosáhl na konci roku 2024 mimořádného úspěchu – se svým studentským týmem LASAR vyslal do vesmíru vlastní družici na palubě rakety SpaceX.

Oba hosté nebyli v Pardubicích poprvé. Aleš Svoboda bydlí nedaleko Pardubic a je absolventem Univerzity Pardubice. Simon Klinga město několikrát navštívil při svých cestách mezi Brnem a Prahou.

Česká stopa ve vesmíru

Velká část rozhovoru se zaměřila na roli České republiky ve vesmírném průmyslu a na to, jaké příležitosti nás v budoucnu čekají.

„Technologie jsou dnes mnohem dál než v minulosti. Co nás ale brzdí, jsou naše vlastní ambice a to, čeho chceme v nejbližších letech dosáhnout. Důležitá je především motivace a ochota investovat úsilí i potřebné prostředky,“ vysvětlil Aleš Svoboda.

Simon Klinga jeho slova potvrdil:
„Pokud se chcete stát astronautem, můžete. Ale musíte si za tím jít. Příležitost je tady a teď – po 45 letech máme šanci poslat dalšího Čecha do vesmíru. Možná už taková možnost znovu nepřijde. Vidím kolem sebe čím dál víc lidí, kteří se snaží udělat maximum, aby to vyšlo.“

„Cílem není jen přistát na Měsíci a zapíchnout tam vlajku, ale naučit se tam efektivně fungovat – využívat nerostné suroviny a provádět dlouhodobý výzkum,“ zdůraznil Svoboda význam programu Artemis. 

Jak se stát astronautem?

Debata se dotkla i náročného výběrového řízení ESA. Kromě minimálních požadavků na vzdělání, tříleté praxe a znalosti jazyků byla vstupním kritériem zdravotní způsobilost na úrovni rekreačního pilota. Už v prvním kole se snížil počet uchazečů z 22 000 na 1 500, až se nakonec do finální sedmnáctky dostal i Aleš Svoboda.

Během rozhovoru si diváci mohli prohlédnout reálný model družice, kterou tým LASAR pod vedením Simona Klingy vyslal na oběžnou dráhu. Právě díky tomuto projektu se středoškoláci probojovali do prestižní soutěže Conrad Challenge. Jejich řešení pro opravu nefunkčních družic, které přestanou komunikovat ze softwarových důvodů, zaujalo porotce NASA v Houstonu.

„Na první pohled může programování pro ISS znít složitě, ale začíná se s jednoduchými věcmi a postupně se posouváte dál. ESA má podrobné návody krok za krokem, což nám umožnilo do kosmonautiky proniknout. Nakonec jsem pochopil, že nikde jinde být nechci – tohle je obor, ve kterém se chci pohybovat a udržet se,“ popsal Simon Klinga.

Budoucnost české kosmonautiky

Kromě témat, jako jsou komerční lety do vesmíru, zavádění stíhaček F-35 nebo zjištění o skutečné barvě Slunce, zazněla i zajímavá otázka z publika: Co můžeme udělat pro to, aby se více Čechů dostalo do vesmíru?

„Chceme, aby projekt Česká cesta do vesmíru podporoval technické obory (STEM) a inspiroval mladé lidi. Kosmické aktivity jsou důkazem naší technologické vyspělosti – pokud vytvoříme dostatek příležitostí, nebudou muset mladí lidé přemýšlet, jestli zůstat v Česku, nebo se ze zahraničí nevrátit,“ reagoval Svoboda.

„Musíme si uvědomit, že na to máme. Do vesmíru bychom neměli posílat jen vědce, ale i umělce, právníky, filosofy nebo programátory. Vědci nejsou blázni, ale normální lidé, kteří určují směr, kterým se bude lidstvo ubírat. Mým snem je, aby se z nich staly Rock Stars – osobnosti, ke kterým budeme vzhlížet a které budeme obdivovat,“ uzavřel téma Klinga.

Mise Zero-G

Březnová debata byla skvělou pozvánkou na víkendovou Misi Zero-G. Dvacet šest nejúspěšnějších žáků a studentů, kteří prošli intenzivním půlročním testováním, zažije jedinečný stav beztíže na palubě speciálně upraveného Airbusu A310. Na jejich cestě ke hvězdám je budou doprovázet právě Simon Klinga a Aleš Svoboda.

Záznam debaty si můžete poslechnout na Spotify nebo YouTube kanálu Univerzity Pardubice. 

Foto: Jan Chlad 
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice 

Oblíbené i zcela nové akce pro veřejnost od našich vysokoškoláků startují. Díky podpoře Univerzity Pardubice a statutárního města Pardubice se také letos může široká pardubická veřejnost těšit na překvapivé a originální kulturní aktivity. 

Akce Rozjeď to a kdy na ně jít: 

Čaj o páté | Aula Arnošta z Pardubice Univerzity Pardubice
Rozhovory a besedy se zajímavými osobnostmi

 - 3. 3. František a Josef Trojanovi na UPCE
- 24. 3. Aleš Svoboda a Simon Klinga na UPCE
- 28. 4. Richard Wágner na UPCE
 

Café Universitas | Divadlo 29, Pardubice
Přednášky odborníků na aktuální témata

- 17. 3. Kořeny nesouhlasu v současné společnosti | Petra Chudárková
- 14. 4. Bez koláčů není práce, úvod do makroenomie | Jan Valendin
- 12. 5. Dopad tzv. živočišné výroby na zvířata a svět kolem nás | Věra Mikušová
 

Pardubické silent disco | Tyršovy sady
Outdoorová akce pro každého bez rušení okolí v centru města

- 7. 5. 2025 | 18.00 - 22.00 

Naslouchej prostoru - Akustická ekologie od počátků po současnost | Divadlo 29
Přednáška a workshop v interiéru i v exteriéru nad zajímavým tématem

- 22. 5. 2025
 

JenTakFest vol2 | Bělobranské náměstí, Pardubice
Setkání hudebníků s improvizačním klubovým koncertem pod širým nebem

-  23. 5. 2025

UPCE-CON pro Japonsko | Machoňova pasáž, Pardubic
Poznání japonské kultury, ale také prostor pro nadšence a cosplayery v centru města

- 5. 7.  2025
 

Co mají všechny akce společného? 

• Konají se v Pardubicích.
• Jsou pro všechny, takže zváni jsou nejen studenti, absolventi, zaměstnanci, ale i široká veřejnost.
• Pořádají je nadšení vysokoškoláci.  

Jak projekt Rozjeď to vznikal?

Chtěli jsme všem ukázat, jaký kreativní náboj ve studentech leží. Na naši výzvu reagovalo několik desítek studentů a vybrané projekty získaly podporu Rozjeď to. Akce se konají za podpory Univerzity Pardubice spolu se Statutárním městem Pardubice.

„Studentské akce v projektu Rozjeď to rozvíjí myšlenku Pardubic jako univerzitního města. Právě zapojení studentů do kulturního dění pro veřejnost pomáhá propojit aktivity mladé vzdělané generace se stávajícími akcemi v atraktivním krajském městě,“ řekla Petra Bajerová, prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice.

Studentky a studenti navazujícího magisterského studia Historie představili prostřednictvím vědeckých posterů témata svých diplomových prací. 

Kolemjdoucí, kteří procházeli na výuku, tak mohli nahlédnout do různých historických období, kultur a zajímavých témat – od architektury a sklářství přes každodenní život, pevnostní systémy až po dějiny žen.

Studující si navíc vyzkoušeli prezentovat svou práci v časovém limitu dvou minut, což odpovídá běžné praxi na vědeckých konferencích. Pokud jste akci nestihli, nezoufejte. Postery jsou stále k vidění v budově EB, tak se zastavte a objevte fascinující svět historie. 

Možná někoho některé z témat osloví natolik, že si sám položí otázku, kam dál po bakaláři? Specializace jako Archeologie, Dějiny literární kultury, Gender history, Kulturně historická studia, Péče o kulturní dědictví nebo Soudobé dějiny čekají na ty, kteří chtějí historii nejen studovat, ale i aktivně bádat. Přihlášky přijímáme do 21. dubna. 

Text: Jan Pražák, Propagační centrum FF UPCE
Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice

Studentky a studenti FF UPCE za podpory projektu Rozjeď to dne 17. 3. 2025 po dvou letech obnovili přednáškový cyklus pro veřejnost Café Universitas. Cílem přednášek je poskytnout prostor pro setkávání studenstva a veřejnosti s expertkami a experty na různorodá témata.

První přednášky se chopila Petra Chudárková, která nekomplikovanou a interaktivní formou obecenstvu představila příčiny současných názorový rozdílů ve společnosti. Po představení hlavní teze, dle které lidský mozek jednoduše není uzpůsobený na neustálé pomalé a pečlivé přemýšlení, následovala přátelská diskuze s publikem.

Tým Café Universitas
Foto: Adrián Zeiner, Univerzita Pardubice

Na tři desítky dobrovolníků se neváhaly zapojit do velkého úklidu lesa u univerzitního kampusu. Do dalšího ročníku akce Ukliďme kampus se přidali studenti, zaměstnanci, ale hlavně široká veřejnost. A bylo co uklízet.

Děkujeme všem, kdo se zúčastnili! 

Druhá výzva nás čeká v pondělí 31. 3. 2025. Tentokrát se sejdeme v 16:00 před aulou a vrhneme se na odklízení odpadků v kampusu UPCE. Každá ruka vítána.

S radostí oznamujeme, že naše kolegyně, Mgr. Irena Reimannová, Ph.D. a Mgr. Kateřina Mazurová byly jmenovány soudními tlumočnicemi a překladatelkami pro anglický a český jazyk. Tento významný kariérní milník završily složením slibu do rukou ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Soudní tlumočník či tlumočnice je fyzická osoba zapsaná do seznamu tlumočníků a překladatelů vedeného Ministerstvem spravedlnosti a oprávněná k výkonu tlumočnické činnosti před orgány veřejné moci. Tato role vyžaduje nejen vynikající jazykové schopnosti, ale také důkladnou znalost právní terminologie a procesů.

Mgr. Irena Reimannová, Ph.D. a Mgr. Kateřina Mazurová prokázaly nejen odbornou erudici, ale i odhodlání a vytrvalost. Jejich jmenování je důkazem jejich profesionálního růstu a oddanosti oboru. 

Přejeme jim mnoho úspěchů v nové roli a děkujeme za reprezentaci FF UPCE.

Dne 19. března se na Univerzitě Pardubice uskutečnila konference s názvem "Digitální bezpečí", kterou zorganizovali studenti třetího ročníku Humanitních studií na FF UPCE. Hlavními tématy byly technologická závislost, rizikové faktory online komunikace, ochrana dětí na internetu, kybernetické podvody a online sázení.

Během konference studenti představili vznik a vývoj technologické závislosti, její rizikové faktory a negativní dopady. Diskutovali o tom, jak technologie ovlivňují mezilidské vztahy, důvěru v lidi i ve společnost. Velká pozornost byla věnována bezpečnosti na internetu, zejména otázce, jaké informace by rodiče i dospívající neměli zveřejňovat na sociálních sítích. Upozornili na rizika spojená se sdílením citlivých údajů, která mohou vést ke krádeži identity či vydírání.

Důležitým bodem programu byla také ochrana dětí v online prostředí. Studenti popsali strategie online predátorů a jejich dopad na děti – například ztrátu důvěry, problémy v mezilidských vztazích nebo oslabení důvěry ve státní systém. V rámci rizik online komunikace vysvětlili pojmy jako kyberstalking, sexting a kybergrooming, přičemž zdůraznili, že rodiče mohou těmto hrozbám předcházet osvětou a sledováním online aktivit svých dětí.

Dalším diskutovaným tématem bylo nebezpečí hazardu a online sázek. Studenti se zaměřili na to, jak se mladiství mohou dostat do finančních problémů kvůli online hrám, sázení či neaktivním účtům rodičů na sázkových platformách. Zmínili také ochranné mechanismy, jako je rejstřík vyloučených osob a "panic button", které mohou pomoci předejít těmto rizikům.

Pozornost byla věnována i kybernetickým podvodům, jako jsou phishing, smishing a podvodné nabídky. Zdůrazněna byla nutnost vzdělávání a obezřetnosti při sdílení osobních informací online. Mezi další probírané fenomény patřil FOMO (strach z promeškání) či nebezpečné trendy na TikToku.

Konference poskytla cenné informace o tom, jak chránit sebe i své blízké v digitálním světě. O tom nás přesvědčil i odborník PhDr. Marek Hejduk, Ph.D., LL.M., MBA, který hovořil o mravnostních deliktech v kyberprostoru a dal účastníkům užitečné rady, jak lépe chránit své soukromí na internetu.

Text: Lucie Hájková
Foto: Radek Plžík, Univerzita Pardubice

Společnost pro výzkum dějin vojenství vyhlásila výsledky 4. ročníku soutěže o Terezínskou medaili. V kategorii bakalářských prací zvítězila Michaela Matoušková a její text s názvem Vojenský špitál v pevnosti Josefov v 1. polovině 19. století ve světle komisních protokolů, sepsaný pod vedením PhDr. Vítězslava Prchala, Ph.D.

"Bakalářská práce se zabývá vojenským špitálem v pevnosti Josefov v 1. polovině 19. století, přičemž je z velké části založena na informacích získaných z komisních protokolů z let 1816 až 1846. Zabývá se také rozborem a interpretací těchto pramenů. Hlavní oblastí zájmu práce jsou pacienti vojenského špitálu v Josefově v daném období, jejich zázemí, strava, onemocnění a s tím související velící, lékařský a strážní personál. Součástí je i výpočet průměrného počtu pacientů, průměrné úmrtnosti a posouzení kvality péče o nemocné. Práce se dotýká také obecného vývoje vojenské medicíny a reforem, které vedly ke zlepšování péče o raněné a nemocné vojáky."

Srdečně gratulujeme!

O čem letní škola bude?

Università degli Studi di Cagliari na Sardinii pořádá v rámci projektu BIP Erasmus letní školu nazvanou Elite persisting in power. Historical, Political, Socio-Anthropological narrations about elites during the Early Modern Age. 

Proběhne ve dnech 9. - 13. 6. 2025.

Přestože je program zaměřen na dějiny raného novověku, svým interdisciplinárním pojetím by mohla zaujmout i studenty, kteří se věnují tématům z jiných dějinných období.

Zájemci se mohou přihlásit do 30. 3. 2025.

Finanční podpora pro studenty je 395 EUR. V případě využití udržitelné dopravy mohou dostat jednorázový příspěvek 50 EUR navíc.

Jak se přihlásit?

Ústav historických věd vyhlašuje výběrové řízení, do kterého se studenti mohou přihlásit následujícím způsobem:

1. Přihlaste se do Portálu IS/STAG
2. Jděte do „Moje studium“ -> ECTS Výjezdy -> Nabídka výjezdů
3. V nabídce výjezdů vyfiltrujte nabídku dle názvu. Zadejte klíčové slovo „BIP“
4. Objeví se vám nabídka s názvem: BIP Cagliari: Persisting in Power (červen 2025)
5. Na konci řádku s nabídkou klikněte na „Podat přihlášku“

Anotace:

"The main object of this Erasmus BIP will be to involve scholars from different disciplines in rethinking the topic of elites, especially concerning their ability to keep existing in apical positions in society.

As we know, the modes through which elite members could maintain their power varied. So, in the majority of cases, their political action goes from assertiveness to sheer manipulation.

The aim of this project is to reconsider and retell this kind of political approach from different points of view which include historical, political, sociological, economic, anthropological and literary reflections and sensibilities.

Such a perspective will be useful to improve the state of the art and add value to the didactic aspects of our course."

V úterý 25. února 2025 proběhlo v pražské Nerudově ulici pietní shromáždění k připomenutí 77. výročí pochodu vysokoškolských studentů na Pražský hrad. Tato historická událost z roku 1948 se stala symbolem boje za demokracii a svobodu a zároveň tragickým mementem nástupu totality v Československu. Akci organizovali místopředseda Senátu ČR Jiří Oberfalzer, Pražský akademický klub 48 a Mene Tekel.

Setkání u pamětní desky, kde byli studenti v roce 1948 brutálně napadeni komunistickými bezpečnostními složkami, zahájilo položení květinových darů. Následovaly projevy významných hostů, mezi nimiž vystoupil i poslední žijící účastník pochodu Antonín Kyncl. Ve svém vystoupení varoval před opakováním historických chyb a apeloval na občanskou odpovědnost ve volbách.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer ve svém proslovu zdůraznil historické souvislosti komunistického převzetí moci, a Jakub Kožíšek z Pražského akademického klubu 48 varoval před nebezpečím pasivity v obraně demokracie. Připomenuta byla také archeoložka Růžena Vacková, jediná členka pedagogického sboru, která se k pochodu v roce 1948 připojila.

Mezi dalšími řečníky byla také Jindra Lavrenčíková, studentka Ústavu historických věd na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice a zástupkyně Studentské komory Rady vysokých škol. Ve svém projevu připomněla, že odhodlání studentů v roce 1948 je dodnes inspirací a závazkem. "Byli to studenti, kdo v nelehké době prokázali obrovskou statečnost. Vydali se na cestu s vědomím, že čelí přesile, že se jejich volání možná ztratí v hluku nastupující totality. A přesto šli. Ne proto, že si mysleli, že zvítězí, ale proto, že věděli, že mlčet znamená selhat," zaznělo v jejím projevu.

Shromáždění se zúčastnily i další významné osobnosti, mezi nimi např. emeritní předseda Senátu Petr Pithart, ministr kultury Martin Baxa, kardinál Dominik Duka, patriarcha husitské církve Tomáš Butta, slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková, místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová, primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda a členové Senátu prof. Jan Pirk a Miroslava Němcová. Společně vzdali hold odvaze studentů a připomněli, že boj za demokracii nikdy nekončí.

Pietní akt opětovně ukázal, že odkaz studentů z roku 1948 zůstává živý. Současná doba přináší nové výzvy, ale základní principy zůstávají stejné – svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí, ale hodnotami, které je třeba chránit.