POZVÁNKA

na

72. zasedání AS FF UPa

která se koná v pondělí 3. června 2019 od 14:00 hodin

v učebně EB 01019.

Program:

1. Zahájení a jmenování skrutátora
2. Schválení programu jednání
3. Rozpočet FF na rok 2019 (předkládá děkan)
4. Výroční zpráva o činnosti FF za rok 2018 (předkládá děkan)
5. Výroční zpráva o hospodaření fakulty FF za rok 2018 (předkládá děkan)
6. Různé

                                                                      Mgr. Irena Reimannová, Ph.D.

                                                                               předsedkyně AS FF

Pozvánka na shromáždění akademické obce

Akademický senát Fakulty filozofické Univerzity Pardubice svolává shromáždění členů akademické obce FF,

které se bude konat

v pondělí 3. června  2019 ve 13:00 hod. v budově EB, učebna 01019

Program:

1. Zpráva o činnosti AS za minulý rok -  Mgr. Irena Reimannová, PhD.
2. Výroční zpráva o činnosti FF – prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
3. Zpráva o hospodaření FF – prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
4. Rozpočet FF na rok 2019 – prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

Všichni studenti a zaměstnanci Fakulty filozofické Univerzity Pardubice jsou srdečně zváni.

UNIVERZITA VOLNÉHO ČASU - "Románský svět“

cyklus přednášek Uiverzity volného času Filozofické fakulty Univerzity Pardubice v akademickém roce 2019/2020

Místo konání přednášek: budova EB posluchárna E2, Fakulta filozofická

ABSOLVENTSKÁ MEDAILE - posledních 12 ks

Fakulty filozofické Univerzity Pardubice

Od roku 2007 připravila FF UPa absolventské medaile s motivem fakulty na straně lícní a symbolikou celouniverzitní na straně rubové. Autorem výtvarného návrhu je přední český medailér akad. Sochař Zdeněk Kolářský.

Medaile o průměru 30 mm je vydána v pěti verzích, odlišených použitým materiálem magisterská – postříbřená

Medaile nejsou volně v prodeji, právo k odběru po jednom exempláři (podle dosažené kvalifikace) získávají pouze absolventi a zaměstnanci FF UPa.

Po zdárném složení magisterské zkoušky získáte právo k odběru. Medaile Vám může být předána spolu s diplomem při slavnostní magisterské promoci nebo si ji můžete vyzvednout osobně.

Cena absolventské magisterské medaile a k ní náležející etue byla stanovena ve výši 550,- Kč.

Medaile můžete zakoupit na děkanátě FF 12. np. u pí. Jančaříkové, tel. 466 036 226, mail dita.jancarikova@upce.cz

Nového děkana získá na podzim Fakulta filozofická Univerzity Pardubice. Akademický senát zvolil Jiřího Kubeše, který vede Ústav historických věd. Čtyřiačtyřicetiletého odborníka na raný novověk, dějiny habsburských panovníků a české i moravské šlechty vybrali do čela fakulty členové akademického senátu ze dvou kandidátů. Jiří Kubeš vystřídá k 1. listopadu prof. PhDr. Karla Rýdla, CSc.

„Je nutné výrazněji podpořit internacionalizaci vědy i výuky a zajistit, aby na vědecky výkonná pracoviště pravidelně přijížděli odborníci ze zahraničí. Klíčové je motivovat studenty k výjezdům a podpořit mimo výukové aktivity,‟ řekl nově zvolený kandidát na děkana docent Jiří Kubeš.

Jako kandidát na děkana nechce být přehnaně solidární a chce více ocenit nadstandardně výkonné akademické pracovníky. Je podle něj potřeba vyhledat a podpořit vznik vědeckých týmů na fakultě, aby se zvýšily šance na úspěch v různých grantových soutěžích. Prioritou je získat zahraniční projekt, protože momentálně fakulta neřeší žádný. Chtěl by, aby se studenti více propojili s životem na pracovištích a setrvali na oborech, protože po prvních ročnících končí příliš mnoho studentů. Za zásadní považuje výraznější zviditelnění fakulty na veřejnosti. Od toho si slibuje mírné zvýšení počtu studentů, na některých oborech jich má fakulta podle něj velmi málo.

doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D. (* 1975)

Rodák z Pelhřimova je absolventem oboru učitelství dějepisu a anglického jazyka na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také pokračoval v doktorském studiu až do roku 2006. Od roku 2000 působí na Univerzitě Pardubice, kde se také v roce 2011 habilitoval a kde od února 2019 vede Ústav historických věd na Fakultě filozofické. Čtrnáct let je členem Akademického senátu, který i jako předseda čtyři roky vedl. Specializuje se na dějiny raného novověku a zejména na dějiny habsburských panovníků, jejich dvorů, české a moravské šlechty a jejího životního stylu. Za 20 let v oboru publikoval šest monografií a skoro pět desítek domácích i zahraničních studií. Poslední kniha „V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740‟ vznikla z řešení grantového projektu Grantové agentury České republiky v roce 2018 a sepsal ji tým deseti historiků z Pardubic a Prahy pod jeho vedením. V posledních letech vystoupil na mnoha zahraničních konferencích a je jedním z výkonných redaktorů historického časopisu Theatrum historiae, u jehož vzniku v roce 2006 stál. Jeho studenti obhájili dvě doktorské, devatenáct diplomových a třicet bakalářských prací.

Fakulta filozofická je jednou ze 7 fakult Univerzity Pardubice. Vznikla v roce 2001 a studuje na ní více než tisíc studentů.

PhDr. Adam Horálek, Ph.D.​ (*1983)

Absolvent etnologie na FF Univerzity Karlovy a geografie na PřF UK. V roce 2011 obhájil svou disertační práci v oboru etnologie. V letech 2007 - 2012 pracoval jako vědecký pracovník na Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., v letech 2008 - 2015 na Katedře asijských studií FF UPOL. V roce 2015 posílil Katedru sociálních věd (dnes Katedru sociální a kulturní antropologie) na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice.

Ve svém profesním zaměření se věnuje studiu nacionalismu a etnicity, společenským rozměrem stárnutí a migrací, vše se zaměřením na čínský region. Od roku 2015, kdy nastoupil na UPa, se intenzivně věnuje internacionalizaci katedry a navazování a rozšiřování spolupráce s tchaj-wanskými univerzitami. Má za sebou téměř tři desítky aktivních účastí na zahraničních konferencích. V současnosti se připravuje do tisku jeho druhá monografie (Velký čínský národ), která je výsledkem jeho půlročního výzkumného pobytu na Tchaj-wanu.

Jako kandidát na kandidáta na děkana se Adam Horálek zaměřuje hlavně na čtyři oblasti, ve kterých vidí velký potenciál rozvoje – transparentnost, komunikace, vize a manažerské vedení fakulty. Chtěl by se v případě zvolení věnovat rozvoji a konceptualizaci internacionalizace, rozvoji transparentního a pozitivně-motivačního systému financování v rámci fakulty a součástí jeho vize je též zapojení fakulty a jejích výzkumných týmů, které budou vznikat, do mezinárodních výzkumných týmů, s čímž souvisí také zaměření na zahraniční grantové projekty. V tomto ohledu podle něj hraje děkan ústřední a nezastupitelnou roli, která ale nespočívá v jeho „funkci“, ale v manažerské facilitační pozici, tedy děkan je podle něj ten, kdo se má aktivně starat o to, aby zaměstnanci na fakultě měli patřičné podmínky pro svou vědeckou i pedagogickou činnost.

Je svobodný, jeho koníčky jsou cestování, horská turistika, vytrvalostní sporty, numismatika a hudba.

doc. Mgr. Jiří Kubeš, Ph.D.​ (* 1975)

Rodák z Pelhřimova je absolventem oboru učitelství dějepisu a anglického jazyka na Pedagogické fakultě JU v Českých Budějovicích, kde také pokračoval v doktorském studiu až do roku 2006. Od roku 2000 působí na Univerzitě Pardubice, kde se také v roce 2011 habilitoval a kde od února 2019 vede od února Ústav historických věd na Fakultě filozofické. Čtrnáct let je členem Akademického senátu, který i jako předseda čtyři roky vedl.

Specializuje se na dějiny raného novověku a zejména na dějiny habsburských panovníků, jejich dvorů, české a moravské šlechty a jejího životního stylu. Za 20 let v oboru publikoval šest monografií a skoro pět desítek domácích i zahraničních studií. Poslední kniha V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740 vznikla z řešení grantového projektu Grantové agentury České republiky v roce 2018 a sepsal ji tým deseti historiků z Pardubic a Prahy pod jeho vedením. V posledních 8 letech desetkrát vystoupil na mnoha zahraničních konferencích a je jedním z výkonných redaktorů historického časopisu Theatrum historiae, u jehož vzniku v roce 2006 stál.

Jako kandidát na děkana nechce být přehnaně solidární a chce více ocenit nadstandardně výkonné akademické pracovníky. Je podle něj potřeba vyhledat a podpořit vznik vědeckých týmů na fakultě, aby se zvýšily šance na úspěch v různých grantových soutěžích. Prioritou je získat zahraniční projekt, protože momentálně fakulta neřeší žádný. Je nutné výrazněji podpořit internacionalizaci vědy i výuky a zajistit, aby na vědecky výkonná pracoviště pravidelně přijížděli odborníci ze zahraničí. Klíčové je motivovat studenty k výjezdům a podpořit mimovýukové aktivity. Chtěl by, aby se studenti více propojili s životem na pracovištích a setrvali na oborech, protože po prvních ročnících končí příliš mnoho studentů. Za zásadní považuje výraznější zviditelnění fakulty na veřejnosti. Od toho si slibuje mírné zvýšení počtu studentů, na některých oborech jich má fakulta podle něj velmi málo.

Je ženatý se středoškolskou učitelkou dějepisu a němčiny, s níž má dvě děti (12 a 8 let). Rád hraje florbal.

Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

POZVÁNKA

na

Jednání o návrhu na jmenování děkana FF UPa pro funkční období 2019-2023

(71. zasedání AS FF UPa)

která se koná v pondělí 27. května 2019 od 14:00 hodin

v učebně EA 13038.

Program:

1. Zahájení a jmenování skrutátora
2. Schválení programu jednání
3. Volba návrhu na jmenování děkana FF UPa pro funkční období 2019-2023
4. Různé

                                                                      Mgr. Irena Reimannová, Ph.D.

                                                                               předsedkyně AS FF

Katedra filosofie a Centrum pro etiku pořádají ve dnech 24.–25. května 2019 mezinárodní konferenci k antickému politickému myšlení s názvem The Rule of People, the Rule of Law and the Role of Logos in the Public Sphere. Konference je součástí platformy Collegium Politicum, do níž je zapojena rovněž Univerzita Pardubice.

Konference se koná v historické budově univerzity na náměstí Čs. legií.

Všechny zájemce srdečně zveme!

Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.

„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

 Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do  zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
 
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.

Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.

V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.

Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu.