Univerzita Pardubice Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Šlechtická usaďba v Rusku 20. století jako příklad kontinuity a diskontinuity

Autoři: Vydra Zbyněk

Rok: 2020

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Slovanský přehled

Strana od-do: 433-463

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Šlechtická usaďba v Rusku 20. století jako příklad kontinuity a diskontinuity	Rodinná sídla tradičně hrála ústřední roli v aristokratické rodinné paměti. Ruská šlechta v tom nebyla výjimkou, přičemž zvláštní roli hrály venkovské statky (usaďby). Venkovský statek byl místem, kde šlechtici trávili podstatnou část svého dětství, místem příjemných vzpomínek a jakousi konstantou v rodinném životě napříč generacemi. Proto byl uchováván v rodinné paměti a měl v něm bezpečné místo. Zároveň byl statek sám o sobě místem paměti, protože uchovával vzpomínky na předchozí generace rodiny. Studie se proto zabývá dvěma zásadními problémy. První z nich je role venkovského sídla v paměti předků, zejména to, jak se vzpomínky na konkrétní sídlo předávaly mezi generacemi a jak se obraz rodinného sídla jako „hnízda“ proměnil v bouřlivých dobách konec 19. století, přes revoluce až do současnosti. Druhým je širší veřejný diskurz o šlechtě, její historii a místě ve společnosti. Tento diskurz je prezentován prostřednictvím obrazu usaděb v kolektivní paměti šlechty a historické paměti společnosti. Záměrem bylo demonstrovat kontinuitu a diskontinuitu v paměti ve 20. století; proto je článek rozdělen do tří částí: usaďba v kolektivní paměti v imperiálním Rusku, v sovětské éře a v post-sovětské době. Článek vychází zejména z pramenů osobní povahy (nepublikované deníky z ruských archivů, korespondence, paměti atd.).	ruská aristokracie; rodinná paměť; kolektivní paměť; 20. století; ruská revoluce 1917; venkovská sídla
eng	Countryside Mansions of the 20th Century Russian Nobiliy as An Example of Continuity and Discontinuity	Family mansions have traditionally played a central role in aristocratic family memory. Russian nobility was no exception to this, with country estates (usaďby) playing a special role. The country estate was a place where the aristocrats spent a substantial part of their childhood, a place of pleasant memories, and a sort of constant in family life across the generations. Thus, it was kept in family memory and had a secure place in it. At the same time, the estate itself was a place of memory, for it kept memories of previous generations of the family. Therefore, the paper deals with two fundamental problems. The first one is the role of a country mansion in ancestral memory, especially how a memory of a particular mansion has been passed down between the generations and how the image of a family mansion as a "nest" has transformed in the turbulent times of the late 19th century, through revolutions and up until the present times. The second one is a broader public discourse about nobility, its history and place in society. This discourse is presented through the image of country estates in the collective memory of nobility and the historical memory of society. The intention was to demonstrate the continuity and discontinuity in memory in the 20th century; therefore the article is divided into three parts: country estate in the collective memory in Imperial Russia, in the Soviet era, and in post-Soviet times. The article is based mainly on personal sources (unpublished diaries from Russian archives, correspondence, memoirs, etc.).	Russian aristocracy; family memory; collective memory; 20th century; Russian revolution 1917; countryside mansions