Utváření role lékaře a pacienta: Historie vztahu pacient-lékař v českých zemích 1769-1992
Poskytovatel: Grantová agentura ČR
Program: Juniorské projekty
Období realizace: 01.01.20 - 30.06.23
Pracoviště:
Fakulta filozofická - Ústav historických věd
Hlavní řešitel: Hanulík VladanSpoluřešitelé: Rábová Šárka Caitlín | Lacinová Najmanová Veronika
Popis:
Navrhovaný tříletý výzkumný projekt rozšiřuje dosavadní bádání ve sféře sociálních dějin lékařství o nové tematické zaměření. Definování analytického problému zahrnuje nezbytnou rozsáhlou heuristickou aktivitu směřovanou k ustavení databáze relevantní pro sledování vývoje obou stran procesu léčebné terapie ? lékařů I jejich pacientů ? mezi lety 1769-1992. Reálie jejich praktické interakce budou analyzovány z dvou základních metodologických hledisek, kombinujících diskurzivní analýzu performativity rolí pacienta a lékaře, jakožto jednoho element determinujícího podobu rolí v léčebném poli a straně druhé fenomenologicky orientovanou analýzu individuálních referencí pacientů i lékařů, reflektujících vzájemně své pozice v průběhu léčebného a diagnostického procesu, i mimo něj. Teorie performativity Judith Butler bude v tomto případě využita pro analýzu vtělované sociální praxe lékařských praktiků i jejich klientely. Potenciální subjektivní reakce na kulturně determinující diskurzivní formace pak bude založena na metodologie fenomenologie tělesnosti Maurice Merleau-Pontyho.
Navrhovaný tříletý výzkumný projekt rozšiřuje dosavadní bádání ve sféře sociálních dějin lékařství o nové tematické zaměření. Definování analytického problému zahrnuje nezbytnou rozsáhlou heuristickou aktivitu směřovanou k ustavení databáze relevantní pro sledování vývoje obou stran procesu léčebné terapie ? lékařů I jejich pacientů ? mezi lety 1769-1992. Reálie jejich praktické interakce budou analyzovány z dvou základních metodologických hledisek, kombinujících diskurzivní analýzu performativity rolí pacienta a lékaře, jakožto jednoho element determinujícího podobu rolí v léčebném poli a straně druhé fenomenologicky orientovanou analýzu individuálních referencí pacientů i lékařů, reflektujících vzájemně své pozice v průběhu léčebného a diagnostického procesu, i mimo něj. Teorie performativity Judith Butler bude v tomto případě využita pro analýzu vtělované sociální praxe lékařských praktiků i jejich klientely. Potenciální subjektivní reakce na kulturně determinující diskurzivní formace pak bude založena na metodologie fenomenologie tělesnosti Maurice Merleau-Pontyho.
