Archeologické přednášky pořádá Východočeské muzeum vždy na jaře a na podzim. Archeologické oddělení prostřednictvím přednášek pro veřejnost přibližuje práci archeologů, prezentuje výsledky nejnovějších výzkumů anebo vzdělávacím způsobem sděluje možné interpretace jednotlivým artefaktů či archeologických situací a uvádí je do širších geografických a historických souvislostí.
Přednášky se konají v přednáškovém sále vždy ve středu. Vstupné je 50 Kč.
13. října 2021 | 18:00 hod.
Geofyzika v archeologii
Archeogeofyzika je vědní disciplína, která umožňuje odkrývat archeologické objekty bez použití rýče. Takto získané informace sice nemají stejnou vypovídací hodnotu jako archeologický výzkum samotný, výhodou ale je, že se můžeme v krátkém čase dozvědět, co se nachází pod povrchem na rozsáhlých územích. Na přednášce budou posluchači jednak ve stručnosti seznámeni, jak takovýto výzkum probíhá, a na příkladu některých vybraných lokalit i seznámeni s nejnovějšími výsledky takových výzkumů na lokalitách z období raného středověku u nás a v zahraničí.
Přednáší doc. Dr. phil. Peter Milo
20. října 2021 | 18:00 hod.
3D počítačové rekonstrukce a virtuální realita v archeologii
Jak vlastně probíhá digitální rekonstrukce archeologických lokalit? Jaká je pravděpodobnost, že výsledný digitální model zobrazuje věrně naší minulost? Co bylo nejtěžší při tvorbě rekonstrukce hradiště v Libici nad Cidlinou či středověkých dolů pod Kutnou Horou? A dokážeme již virtuálně vstoupit do světa našich předků? Tyto a další otázky budou řešeny v rámci přednášky věnované problematice 3D počítačového rekonstrukčního modelování v archeologii.
Přednáší Mgr. Jiří Unger PhD., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. a Regionální muzeum a galerie v Jičíně
27. října 2021 | 18:00 hod.
Genetika v archeologii
Produkce genetických dat všeho druhu, v medicíně, kriminalistice i ve studiu biodiverzity, má v současnosti exponenciální růstovou tendenci. Ani vědy zabývající se naší minulostí nezůstaly nedotčeny touto “genomickou revolucí”. Řada archeologických i historických otázek byla pomocí DNA zodpovězena a řada nových se díky tomuto novému zdroji informací vůbec mohla začít pokládat. Ty úplně nejnovější metody umožňují dokonce studium DNA z kosterních pozůstatků všech jedinců z obrovských pohřebišť, ale i z drobných patogenů, z artefaktů i ze sedimentů. Tato kvanta dat poskytují náhled na celé komunity skrze mnohagenerační rodokmeny a vztahy jedinců k sídlištím i objektům.
Přednáška představí archeogenetický obor na konkrétních příkladech se zaměřením na budoucí směry bádání, zvláště pak na otázky postavení jedince ve vztahu k jeho biologickým příbuzným dnes i v minulosti.
Přednáší Zuzana Hofmanová, Dr. ret.nat
