Ema Součková

Vzdělání:

- Střední umělecká škola textilních řemesel, ukončeno 2007 maturitní zkouškou

- bakalářský studijní obor Dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově, ukončeno 2010

- magisterský studijní obor Dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově, ukončeno 2012

- doktorský studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury na Univerzitě Karlově, ukončeno v lednu 2017 obhájením disertační práce Graduály z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory (vedoucí práce: prof. PhDr. Ing. Jan ROYT, Ph.D.)

Knihy:
- Výzdoba hudebních rukopisů Jana Táborského z Klokotské Hory. Praha: Academia, 2019

Katalogy výstav:

- [autorka katalogových hesel] 1620. Cesta na Horu. Praha: Národní muzeum, 2020

- [spolueditorka, autorka textů] Vlastním hlasem. Praha: Národní muzeum, 2019


Skripta:

- Stručné dějiny výtvarného umění. Praha: Vysoká škola kreativní komunikace, 2021

Ostatní:

- Iluminátoři chorálních rukopisů na přelomu středověku a novověku. In: Bibliotheca Antiqua 2022, Vědecká knihovna v Olomouci: Olomouc, 2022, s. 109-113

- Sbírka porcelánu na hradě Loket. In: Sklář a keramik, 3-4, 2022, s. 55-59

- Sbírka skla oddělení starších českých dějin Národního muzea. In: Sklář a keramik, 5-

6, 2021, s. 108-114

- Výzdoba Písní chval božských z Knihovny Národního muzea. In: Acta Musei

nationalis Pragae. Historia litterarum, 1-2, 2020, s. 53-59

- Vitráže, okenní terče a podmalby na skle z oddělení starších českých dějin Národního

muzea. In: Sklář a keramik, 5-6, 2020, s. 91-99

- Vybrané exempláře harrachovské sklárny ze sbírky skla Oddělení starších českých

dějin Národního muzea. In: Sklář a keramik 69, č. 11-12, 2019, s. 231-236, 249

- Rukopisné zlomky ze sbírky Historického muzea. In: Bibliotheca Antiqua 2019.

Vědecká knihovna v Olomouci: Olomouc, 2019, s. 28-35

- Fabián Puléř: Between the Gothic and the Renaissance. In: Medieval and Early

Modern Art in Central Europe. University of Ostrava: Ostrava, 2019, s. 87-99

- Výzdoba Teplických zpěvníků z druhé poloviny 16. století. In: Ústecký sborník

historický. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2016, s. 41-56

- Teplický graduál a kancionál. In: Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a

renesancí. Praha: Národní galerie, 2015, s. 584-585, kat. č. XI-8

- Poznámky k ornamentální výzdobě chorálních rukopisů 16. století. In: Staré a nové. Staré

jako východisko, či překážka. Praha: Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta

2016, s. 99-104

- Na okraj ke studiu graduálů 16. století v Českých zemích. In: Studia Iuvenilia. Ostrava:

Universitas Ostraviensis, 2016, s. 59-69

- Iluminace Chrudimského graduálu. In: Bibliotheca Antiqua. Olomouc/Praha: Vědecká

knihovna/ Sdružení knihoven České republiky, 2015, s. 95-100

- Sobotecký graduál. In: Vidět – Slyšet – Číst – Rozumět. Praha: Univerzita Karlova v

Praze, Katolická teologická fakulta, 2015, s. 75-78

- Výzdoba graduálu z řádového archivu dominikánů. In: Bibliotheca Antiqua. Olomouc/

Praha: Vědecká knihovna/ Sdružení knihoven České republiky 2014, s. 82-87

- Dřevořezy Albrechta Dürera jako nositelé inspirace pro renesanční iluminátory v

Českých zemích. In: Cultural Transfer. Umělecká výměna mezi Itálií a střední

Evropou. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, 2014, s. 55-60

- 2020-2021: kurátorka výstavy – 1620. Cesta na Horu

Kde: Národní muzeum – Nová budova Národního muzea (Vinohradská 52/1, 110 00 Praha 1)

Anotace: Výstava Národního muzea se zaměří na fenomén bitvy na Bílé hoře v roce 1620 z několika úhlů pohledu. Prvním tématem bude samotné historické dramatické období let 1618-1621, jehož středobodem byla právě bitva, jako již mytický mezník našich dějin. Budeme postupovat od kontextu doby, přes pražskou defenestraci 1618, volbu Friedricha Falckého 1619 k samotné bitvě 8. 11. 1620 a dále k soudu nad stavovskými předáky a popravě v červnu 1621. Toto téma bude vysvětlovat dobové souvislosti, uvažování tehdejších aktérů, bude využívat dobové ikonografie i jedinečné sbírkové předměty, např. votivní obraz Viléma Slavaty ze zámku Telč, předměty denní potřeby, zbraně i osobní doklady aktérů – Martina Fruweina či Jana Mydláře. Druhým tématem bude pohled na exil z českých zemí po roce 1621, respektive následně 1627. Téma bude zaměřeno na vývoje nekatolických konfesí, osudy exulantů v zahraničí, přehled center emigrace, jejich krátkodobý návrat, samozřejmě s akcentem na osud J. A. Komenského. Třetím tématem bude „obraz Bílé hory“ v následných dějinách a proměnách 400 let. Mapovat budeme oblasti literatury, malířství, dramatu, ale i filmu, komiksu či veřejného prostoru. Své místo v této části bude mít i artefakt – hlava P. Marie z Mariánského sloupu. Zde budou ve větší míře využity audiovize, včetně filmových, televizních a rozhlasových ukázek. Výstava by tak měla propojit ilustraci dobové události v souvislostech s druhým životem tématu, zejména v narativech národních dějin. Autorsky se na ni podílí odborníci z Národního muzea, Filozofické fakulty UK či Armády ČR.

- 2019: kurátorka a spoluautorka výstavy – Vlastním hlasem

Kde: Národní muzeum – budova Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur (Betlémské náměstí 1, 110 00 Praha 1)

Anotace: V roce 2019 si připomínáme 100 let od chvíle, kdy ženy v českých zemích mohly poprvé volit a kandidovat ve volbách na základě všeobecného a rovného volebního práva. Výstava při této příležitosti zachycuje mnohovrstevnatý a dosud neukončený proces ženské emancipace v prostoru českých zemí. Symbolicky se vrací do míst, kde před cca sto padesáti lety vznikal – do Domu U Halánků, dnešního Náprstkova muzea – rodiště Vojty Náprstka. Výstavní projekt představuje ženy různých národností, pocházejících z rozmanitého sociálního prostředí a žijících v odlišných dobách.

- 2015: kurátorka a autorka výstavy – Biblické příběhy na renesančních iluminacích

Kde: Galerie Klementinum – v budově Národní knihovny České republiky (Klementinum 190, 110 00 Praha 1)

Anotace: Výstava představuje vybrané hudební rukopisy, kancionály a graduály z fondů Národní knihovny České republiky. Tyto kodexy sloužily v 16. století pro zpěv na kůrech městských kostelů a objednávali je movití a vzdělaní měšťané, řemeslnické cechy i představitelé aristokracie. Cílem výstavního projektu bylo na uvedených příkladech ukázat jednotlivé iluminace rukopisných zpěvníků z hlediska nepřeberného množství ikonografických motivů, které samy o sobě vyprávějí příběhy ze Starého a Nového zákona.