Zbyněk Vydra

2001-2005   doktorské studium v oboru historie na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Obhájená disertační práce Židovská otázka v carském Rusku 1881-1906. Vláda, Židé a antisemitismus. Školitel doc. PhDr. Vladimír Goněc, CSc.

1996-2001   vystudoval magisterský obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Magisterská práce: Protižidovské pogromy v Rusku v letech 1881-1882. Vedoucí práce: doc. PhDr. Václav Veber.

1992-1996 Střední škola knihovnických a informačních služeb, Praha

Od 2005 odborný asistent na Katedře historických věd Fakulty humanitních studií Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

V letech 2004-2005 asistent na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

V letech 2010-2019 proděkan Fakulty filozofické pro vnější vztahy.

2020-2023: hlavní řešitel grantu GAČR č. 20-09721S Ruská radikální pravice v emigraci, 1918-1945.

2016-2018: spoluřešitel grantu GAČR č. 16-02274S Židovský bojkot nacistického Německa (1933-1941).

2013: grant FRVŠ Podpora anglojazyčné výuky v studijním programu Historické vědy

2007-2009: hlavní řešitel grantu GAČR č. 409/07/P028: Radikální pravice v Rusku, 1900-1917.

2006: interní grant Univerzity Pardubice "Prameny k dějinám radikální pravice v carském Rusku v českých knihovnách a archivech".

2005: interní grant Univerzity Pardubice "Antisemitismus ve střední Evropě na přelomu 19. a 20. století".

Člen British Association for Slavonic and East European Studies (BASEES)

Člen Study Group of the Russian Revolution (při BASEES)

Člen redakční rady časopisu Slovanský přehled

Člen Výzkumného centra dějin východní Evropy (při Historickém ústavu AV ČR)

8.-12. 10. 2023: Filozofická fakulta, Univerzita Prešov (přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS+).

31. 3. – 6. 4. 2019: Uniwersytet Wroclawski, Instytut Historyczny (týdenní přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS+).

5. 11. 2018, zvaná přednáška "Cultural history of nobility in late Imperial Russia - a neglected topic of historiography?" pro vědeckou společnost Imperial Era Network (v The National Library of Finland).

4.-10. 3. 2018: Univerzita Bělehrad, Filologická fakulta (týdenní přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS+)

24. 11. 2017, zvaná přednáška „Mezi samoděržavím a revolucí: Rusko za Mikuláše II. (1894-1917), Inštitút histórie FF PU v Prešově.

3.-8. 4. 2017: Faculty of Arts and Philosophy, University of Maribor (přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS+)

7.-13. 4. 2013: Uniwersytet Adama Mickiewicza, Poznań (přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS)

11.-15. 4. 2011 Michel Montaigne Université, Bordeaux (přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS)

6.-8. 12. 2010 Philosophische Fakultät,  Technische Universität Chemnitz (přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS)

říjen 2010 Filozofická fakulta, Univerzita Prešov (týdenní přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS)

říjen 2005 Philosophische Fakultät, Technische Universität Chemnitz (dvoutýdenní přednáškový pobyt v rámci programu ERASMUS)

 

BASEES 2023 Annual Conference, 31. 3. - 2. 4. 2024, University of Glasgow. Referát: "Searching for a New Identity? Russian Radical Right in Exile, 1918-1945".

Association for Study of Nationalities (ASN) Convention 2022. Harriman Institute, Columbia University New York, 4.-7. 5. 2022. Referát: „Russian Radical Right and Continuity and Discontinuity of its Anti-Semitism, 1900-1940“.

Aleksandr II: dva veka v pamjati v Rossii.  17.-19. prosince 2018, Rossijskij Gosudarstvennyj Pedagogičeskij Universitět im. A. I. Gercena/Sankt-Petěrburgskij insitut istorii RAN/Gosudarstvennyj Ermitaž, Sankt Petěrburg. Referát: „Vospitanije i povsednevnaja žizň v aristokratičeskoj sem’je epochi Aleksandra II: graf Aleksej Aleksandrovič Bobrinskij i jego dnevnik“.

Annual Aleksanteri Institute Conference 2018 „Liberation – Freedom – Democracy? 1918-1968-2018“, 24. – 26. října 2018, University of Helsinki. Referát: „‘There Would Be No Czechoslovakia Without the Russian October Revolution’. One Hundred Years of Controversy Over the Russian Influnce on the Czech/Czechoslovak History.“

International Conference on Slavonic and East European Studies „Traditions and Transformations“, 23. června 2018, Center for Interdisciplinary Research, London. Referát: „Tradition Transformed and/or Destroyed? Russian Nobility and the Revolution, 1917-1918“.

Nobility Reconsidered. New Perspectives on the European Aristocracy, 10.-12. června 2015, University of Jyväskylä. Referát „Russian Aristocracy Between Two Revolutions (February 1917 – October 1917). Sekce The Nobility and Revolution in Sources of a Personal Nature.

BASEES 2015 Annual Conference, 28.-30. března 2015, Fitzwilliam College, Cambridge. Referát „The Micro-history of the February Revolution. Story told through the noble’s diaries“ (sekce Social change and identity crises in late imperial Russia).

BASEES 2014 Annual Conference, 5. – 7. dubna 2014, Fitzwilliam College, Cambridge. Referát „Russian Nobility and its Self-presentation in the Final Years of the Tsarist Regime“ (sekce Colonial and estate identities in late Imperial Russia); dále předsednictví sekce Mass politics and the state structure in late Imperial Russia.

Monografie

jako autor nebo spoluautor:

Židovský bojkot nacistického Německa, 1933-1941, Pardubice: Univerzita Pardubice, 2020. ISBN 978-80-7560-337-1. Autorský podíl 45%. Spoluautorství Tomáš Jiránek, Blanka Zubáková.

Dějiny Ruska, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 499 s. ISBN 978-82-7422-324-2. Autorský podíl 58 %. Spoluautorství Michal Téra, Michal Řoutil, Jitka Komendová a Kateřina Hloušková.

Život za cara? Krajní pravice v předrevolučním Rusku, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 552 s. ISBN 978-80-87378-08-3.   

Židovská otázka v carském Rusku, 1881-1906. Vláda, Židé a antisemitismus, Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 286 s. ISBN 80-7194-801-2.

jako editor:

Protižidovské stereotypy a křesťanská společnost na přelomu 19. a 20. století, Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7194-948-0.

Viktor Fischl (1912-2006). Příběh českých židů ve 20. století, Pardubice: Univerzita Pardubice 2007. ISBN 978-80-7395-028-6.

Odborné studie, kapitoly v monografiích:

38) Ruská radikální pravice v emigraci, 1918-1945. Stav a perspektivy výzkumu, in: Radomír Vlček a kol., Aktuální otázky výzkumu dějin a kultury východní Evropy, Praha: Historický ústav AV ČR, v. v. i., 2023, s. 77-114. ISBN 978-80-7286-424-9. 

37) Ruští uprchlíci po občanské válce (1920-1922). Osobní zkušenost a deziluze jako základ kolektivního traumatu?, Slezský sborník 2/2023, s. 197-218. ISSN 0037-6833.  

36) Aristokracie a lov v pozdně-carském Rusku, in: Milena Lenderová (ed.), Zvířata a jejich lidé, Praha: Univerzita Karlova - Karolinum, 2023, s. 308-330. ISBN 978-80-246-5157-6.

35) Jako staroruští bojaři? Cestování ruské aristokracie v 19. století, in: Miroslav Kouba (ed.), Okouzleni neznámem. Cesty a cestování středovýchodní Evropou v proměnách času, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022, s. 169-229. ISBN 978-80-7465-590-6.

34) Beautiful and Difficult Years of Adolescence. Aristocratic Education in Late Imperial Russia, Slovanský přehled/Slavonic Review 108, č. 2, 2022, s. 297-340. ISSN 0037-6922.

33) Exile and Soviet memoirs: Family mansions in aristocratic family memories after the Russian Revolution. In: Radmila Švaříčková-Slabáková (ed.), Family Memory: Creation, Transmission and Usage in History and Today, New York: Routledge, 2021, s. 162-176. ISBN 978-0-367-74091-7.

32) Education and Aristocratic Childhood in Late Imperial Russia, Kultúrne dejiny / Culture History, 12/2, 2021, s. 237-258, ISSN 1338-2209.

31) Hrabě Nikolaj Pavlovič Ignatěv (1832-1908) – historie diplomatické kariéry, Annales Historici Presovienses 20/2 (2020). ISSN 1336-7528.

30) Šlechtická usaďba v Rusku 20. století jako příklad kontinuity a diskontinuity, Slovanský přehled/Slovanské historické studie 3 (2020), s. 433-463- ISSN 0037-6922.

29) Vospitanije i povsednevnaja žizň v aristokratičeskoj sem’je epochi Aleksandra II: graf Aleksej Aleksandrovič Bobrinskij i jego dnevnik. In: Aleksandr II (1818-2018). Dva veka v pamjati Rossii, Sankt-Petěrburg: Rossijskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet im. A. I. Gercena, 2019. S. 115-129. ISBN 978-5-8064-2824-1.

28) Kulturní dějiny šlechty v pozdní éře carského Ruska – opomíjené téma historiografie?, Slovanský přehled/Slovanské historické studie, 3 (2018), s. 773-801. ISSN 0037-6922

27) Nekonečný příběh? Ruská revoluce podle současné anglosaské historiografie, Slovanský přehled/Slovanské historické studie, 3 (2018), s. 657-676. ISSN 0037-6922

26) British Jewry and the Attempted Boycott of Nazi Germany, 1933-1939, Theatrum historiae 21 (2017), s. 195-219. ISSN 1802-2502

25) Ruská šlechta v revolučním roce 1917, Annales Historici Presovienses 17/2 (2017), s. 24-41. ISSN 1336-7528.

24) Pravoslaví jako součást veřejné prezentace romanovské monarchie za Mikuláše II., in: Studia Historica Brunensia 63/1 (2016), s. 71-88. ISSN 1803-7429.

23) People of the Past and Present. Magazine Stolitsa i usaďba, the Russian Nobility and Its Self-Presentation in the Final Years of the Tsarist Regime, in: Theatrum historiae 17 (2015), s. 253-279. ISSN 1802-2502.

22) Únorová revoluce v Petrohradě v deníku hraběte Alexeje Bobrinského, in: Slovanský přehled 2 (2015), s. 387-414. ISSN 0037-6922.

21) Rusko v nové éře (1991-2014), in: Rusko a Evropa 2013. K 100. Výročí vydání Masarykovy knihy Rusko a Evropa, Václav Veber – Pavlína Štorková (eds.), Pardubice 2015, s. 51-71.

20) Carevič na cestě Evropou. Alexandr Nikolajevič a jeho korespondence s Mikulášem I. v letech 1838-1839, in: Theatrum historiae 12 (2013), s. 69-92. ISSN 1802-2502. in: Theatrum historiae 12 (2013), s. 69-92. ISSN 1802-2502.

19) Lenin a krajní pravice v Rusku, in: Jiří Hanuš, Radomír Vlček a kol.,  Lenin. Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin, Brno 2013, s. 85-105. ISBN 978-80-7325-310-3.

18) Kdo žije šťastně ve Stalinově Rusku? Propaganda a realita ve 30. letech, in: Miroslav Kouba, Dagmar Magincová, Ivo Říha (edd.), Kontexty propagandy, Pardubice 2012, s. 166-180. ISBN 978-80-7395-515-1.

17) Židé v předrevolučním Rusku a anglosaská historiografie: stará a nová paradigmata? Slovanský přehled 97, 2011, č. 5 (Slovanské historické studie 36), s. 603-624. ISSN 0037-6922.

16)V zajetí temných sil. Nikolaj Markov, antisemitismus a ruská radikální pravice, in: Slovanský přehled 96 (2010), č. 3-4, s. 457-472. ISSN 0037-6922.

15) Počátky letectví v carském Rusku před 1. světovou válkou, in: Století letectví v zemích Koruny české, Praha: Národní technické muzeum, 2010. S. 65-76. ISBN 978-80-7037-196-1.

14) Na stráži samoděržaví. Vladimir Andrejevič Gringmut a Ruská monarchistická strana, 1905-1907, Theatrum historiae 5, 2009, s. 113-141. ISSN 1802-2502.

13)Jiná Evropa? Carské Rusko očima The Cambridge History of Russia, in: Slovanské historické studie, 33 (2008), s. 189-209.

12) Richard Pipes a interpretace ruské revoluce. Příklad pojetí americké historiografie, in: Jiří Hanuš, Radomír Vlček (eds.), Interpretace ruské revoluce 1917, Brno: CDK, 2008. S. 88-101. ISBN 978-80-7325-150-5

11) „Není Rusko bez cara.“ Romanovské jubileum v roce 1913, in: Theatrum historiae 2, Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. S. 305-334. ISBN 978-80-7395-027-9. ISSN 1802-2502.

10) Příliš mnoho dějin? Holocaust a historikové, in: Zbyněk Vydra (ed.), Viktor Fischl (1912-2006). Příběh českých židů ve 20. století, Pardubice: Univerzita Pardubice 2007. (nestránkováno). ISBN 978-80-7395-028-6

9) Z deníku rozzlobeného muže. Lev Tichomirov a první ruská revoluce, in: Slovanské historické studie 32 (2007), s. 237-250. ISSN 0081-007X, ISBN 978-80-7286-120-0

8) Krvavé obvinění a moderní společnost. Tradiční protižidovský stereotyp na konci 19. století, in: Zbyněk Vydra (ed.), Protižidovské stereotypy a křesťanská společnost na přelomu 19. a 20. století, Pardubice 2007, s. 51-72. ISBN 978-80-7194-948-0.

7) Žena v předrevolučním Rusku očima anglosaské historiografie, in: Tzv. dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie, Kateřina Čadková – Milena Lenderová – Jana Stráníková (edd.), Pardubice 2006, s. 179-196.

6) Bejlisova aféra. Antisemitismus a ruský politický život v letech 1911-1913, in: Theatrum historiae 1, Pardubice: Univerzita Pardubice 2006, s. 203-231. ISBN 80-7194-857-8.

5) Ivan Aksakov a židovská otázka v carském Rusku. Několik poznámek ke vztahu slavjanofilství a antisemitismu, in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska. Tradice a alternativy, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2005. S. 159-188.

4) Anti-Jewish pogroms in 1881/82 and the attitude of Russian Government to the "Jewish question", in: Rusko v české historiografii. Sborník Pražské skupiny historiků ruských dějin u příležitosti jubileí Zdeňka Sládka (75 let), Vladislava Moulise (70 let) a Václava Vebera (70 let), Praha: Národní knihovna ČR 2002, s. 174-224.  

3) Sergej Grigorjevič Svatikov (1880-1942): historik proti antisemitismu a bolševismu,  Slovanský přehled 89, 2003, č. 1, s. 161-167. ISSN 0037-6922.

2) N. P. Ignatěv, I. S. Aksakov a Zemský sněm, Slovanský přehled, 2001, č. 1, s. 111-124. ISSN 0037-6922.

1) Svatá družina: 1881-1883, Slovanský přehled 85, 1999, č. 4, s. 577-599. ISSN 0037-6922.

Od roku 2004 vedl 2 doktorské, 28 magisterských a 33 bakalářských prací.

2023: Londýn, Mnichov

2022: Londýn, Freiburg im Breisgau, New York, Stanford

2021: Mnichov, Kyjev, Moskva, Jena

2020: Mnichov

2019: Lipsko

2018: Londýn

2017: New York, Londýn, Southampton, Sankt Petěrburg

2016: Londýn, Moskva, Berlín

2014: Moskva, Berlín

2013: Mnichov, Londýn, Berlín, Vídeň

2012: Berlín, Vídeň, Londýn 

2011: Vídeň, Berlín, Mnichov

2010: Vídeň

2009: Vídeň

2008: Moskva, Vídeň, Helsinky

2007: Vídeň

31. května – 1. prosince 2018: Aleksanteri Institute, University of Helsinki. Visiting senior researcher. 

1. září 2003 – 31. prosince 2003: Renvall Institute for Area and Cultural Studies, University of Helsinki (výzkumný a studijní pobyt v rámci doktorského studia; stipendium CIMO).

1. prosince 2002 – 31. ledna 2003: Institut für Osteuropäische Geschichte, Universität Wien (výzkumný a studijní pobyt v rámci doktorského studia; stipendium AKTION).