Kniha kolegy Davida Richtera pojednává o vývoji drobné šlechty na přelomu pozdního středověku a počátku raného novověku v Čechách. Jednalo se o složitý proces ovlivněný řadou faktorů. Celou situaci navíc komplikoval fakt, že se v 15. století nepanská šlechta dělila do dvou skupin, na nižší panoše a vyšší rytíře. Studie pracuje s tezí, že se jednalo o reálné rozdělení šlechty, tedy že pro toto období musíme počítat s jejím dělením do tří stavů (byť pojem stav je v této době ještě poměrně problematický): na pány, rytíře a panoše. Na jedné straně je drobná šlechta studována optikou právních dokladů s celozemskou platností a sond z různých koutů země. Na straně druhé jsou různé oblasti života této skupiny nahlíženy optikou pramenů z regionu historického Chrudimska, což umožňuje sledovat projevy širších změn na území kraje.
Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2024. 162 stran.
ISBN: 978-80-7561-464-3
Publikace doc. Martina Trefného (FF UJEP) a MgA. Radka Františka Václavíka (FF UPCE) představuje řecké vázy z antické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, které jsou dlouhodobě vystaveny v Podřipském muzeu v Roudnici nad
Labem. Řada těchto váz nebyla ještě nikdy badatelsky zpracována a tato publikace představuje tedy vědecký katalog těchto váz, jež byly zdokumentovány moderní metodou - trojrozměrnou digitalizací. Nová metoda přináší nové možnosti dokumentace a prezentování předmětů: V případě váz, které je nutné nahlížet z více stran, aby pozorovateli neunikly žádné části výjevu na nich zobrazeného (což je běžnou fotografií velmi obtížné zprostředkovatelné), je nesmírně přínosná možnost tzv. "rozvinu", kdy je celkový výjev na váze rozvinut do dvojrozměrného plochého zobrazení a pozorovateli tak neunikne žádný detail malované výzdoby.
Nechte se uvést do světa výjevů, tvarů, barev a dalších rozměrů řeckých váz. Publikace je přístupná v online podobě zde: https://www.academia.edu/116758016/Od_staro%C5%BEitnosti_k_trojrozm%C4%9Brn%C3%A9_digitalizaci
Čtěte také: Doktorandce Zdeňce Horáčkové vyšla kniha v nakladatelství Academia.
Dědický spor o knížectví Piombino byl u císařského dvora ožehavým tématem už od přelomu 16. a 17. století a jeho vyřešení trvalo dalších třicet let. Pretendentů z řad italské šlechty, kteří chtěli získat říšské léno, bylo několik. V jednáních však nešlo jen o dědická práva. Zcela zásadně se v nich odrážela španělská velmocenská politika. Svou roli v této rozepři, která se dotýkala nejvyšších pater evropské politiky, sehráli i Polyxena z Lobkovic a olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna. Oba měli v řadách uchazečů své italské příbuzné, a u císařského dvora se tak stali jejich přímluvci.
První monografie vzniklá na území českých zemí navazuje na dlouholetý badatelský zájem Dr. Marka Vařeky věnujícího se dějinám rodu Lichtenštejnů. Monografie zaměřená na osobnost prvního knížete Karla podává jasné odpovědi na jednotlivé etapy jeho života. Smyslem monografie bylo podat vyčerpávajícím způsobem veškeré dostupné informace k jeho ekonomickým a hospodářským strategiím, které mu otevřely všechny politické dveře u tří císařů přelomu 16. a 17. století. Čtenář se na skoro osmi stech stranách dozví zajímavé ekonomicko-politické souvislosti předbělohorské a pobělohorské doby. (150 vyobrazení, 80 tabulek)
Páni z Pernštejna patřili mezi nejstarší písemně doložené šlechtické rody na Moravě i v Čechách. Největšího mocenského vlivu však dosáhli s příchodem raného novověku, kdy si vydobyli významnou pozici u panovnických dvorů Jagellonců, Matyáše Korvína a Habsburků a zařadili se mezi elitu evropské šlechty. Tento proces byl doprovázen celou řadou průvodních jevů. Můžeme jej pozorovat na pernštejnské sňatkové politice, na kariéře, která Pernštejny a jejich ženy nezřídka odváděla daleko od rodinných statků, či na jejich schopnostech vnímat vnitřní problémy zemí Koruny české v kontextu mnohem širšího evropského dění. Zcela průkazně se pak projevil na každodennosti a charakteru domácnosti Vratislava z Pernštejna a jeho španělské choti Marie Manrique de Lara. Právě jim a jejich potomkům je proto věnována většina kapitol této knihy. V ní jsou dějiny českomoravského rodu erbu zubří hlavy mnohostranně uvedeny do souvislosti s proměnami Evropy 15.–17. století. V hledáčku autorů se tak ocitly nejen osudy Pernštejnů, nýbrž též obecnější otázka propojení českých a evropských dějin v době renesance a počínajícího baroka.
