Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

ff_163850.jpg

Státní závěrečné zkoušky bakalářského studia:

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) ústní zkouška z historie 3) ústní zkouška z archeologie

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Historická část státní bakalářské zkoušky je shodná pro všechny specializace a její obsah je vymezen základními historickými kurzy (dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století). Zkouška ověřuje věcné znalosti studentů a studentek a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin. Komise ověřuje také orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi/studentce jsou stanoveny otázky ze starších a moderních dějin, na které si samostatně připraví odpovědi a prezentuje je. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.

3) Archeologie – ústní zkouška

Ústní zkouška z oboru Archeologie odpovídá rozsahu znalostí zprostředkovaných v předmětech profilujícího základu specializace Archeologie. Student/studentka si rovněž připraví odpovědi na zadané otázky a následně je prezentuje zkušební komisi. Hodnoceny jsou znalosti i vědomí širších souvislostí v oboru, které studen/studentka prokáže. 

Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student/studentka seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studujících poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) ústní zkouška z historie 3) ústní zkouška z kulturně historických studií

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Historická část státní bakalářské zkoušky je shodná pro všechny specializace a její obsah je vymezen základními historickými kurzy (dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století). Zkouška ověřuje věcné znalosti studentů a studentek a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin. Komise ověřuje také orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi/studentce jsou stanoveny otázky ze starších a moderních dějin, na které si samostatně připraví odpovědi a prezentuje je. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.

3) Kulturně historická studia – ústní zkouška

Ústní zkouška z oboru Kulturně historická studia odpovídá rozsahu znalostí zprostředkovaných v předmětech profilujícího základu této specializace, především v cyklu přednášek kulturních dějin. Student/studentka si rovněž připraví odpovědi na zadané otázky a následně je prezentuje zkušební komisi. Hodnoceny jsou znalosti i vědomí širších souvislostí v oboru, které studen/studentka prokáže. 

Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student/studentka seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studujících poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) ústní zkouška z historie 3) ústní zkouška z kulturně historických studií

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Historická část státní bakalářské zkoušky je shodná pro všechny specializace a její obsah je vymezen základními historickými kurzy (dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století). Zkouška ověřuje věcné znalosti studentů a studentek a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin. Komise ověřuje také orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi/studentce jsou stanoveny otázky ze starších a moderních dějin, na které si samostatně připraví odpovědi a prezentuje je. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.

3) Ochrana hmotných památek – ústní zkouška

Ústní zkouška z oboru Ochrana hmotných památek odpovídá rozsahu znalostí zprostředkovaných v předmětech profilujícího základu této specializace. Student/studentka si opět připraví odpovědi na zadané otázky a následně je prezentuje zkušební komisi. Hodnoceny jsou znalosti i vědomí širších souvislostí v oboru, které studen/studentka prokáže. 

Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student/studentka seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studujících poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

Státní závěrečné zkoušky magisterského studia:

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Dějiny literární kultury)

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

3) Dějiny literární kultury – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Spisovatel v sociokulturních dějinách 19. století, Spisovatel v sociokulturních dějinách 20. století, Knižní médium v dějinách).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Gender history).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

3) Gender history – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Metodologie gender history, Kořeny genderu v předmoderní době, Dějiny žen, Dějiny těla a performativita tělesnosti).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Kulturně-historická studia).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

3) Kulturně-historická studia – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Společnost v českých zemích v 15. a 16. století, Metodika výzkumu a interpretace, Společnost v českých zemích v 17. a 18. století, Společnost v českých zemích 1789-1945).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Péče o kulturní dědictví).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

3) Péče o kulturní dědictví – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Hmotná kultura a dějiny její interpretace, Vybrané kapitoly z ikonografie, Památková péče a její aktuální otázky).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Soudobé dějiny).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

3) Soudobé dějiny – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Československé a české dějiny 1918-1945, Československé a české dějiny 1945-2004, Světová politika, Evropská unie).

Předložení seznamu prostudované literatury sice nepředstavuje povinnou součást státní závěrečné zkoušky, všem uchazečům ho však vřele doporučujeme.

Tematické okruhy ke státním závěrečným zkouškám: