Státní závěrečné zkoušky

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) ústní zkouška z historie 3) ústní zkouška z archeologie

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Historická část státní bakalářské zkoušky je shodná pro všechny specializace a její obsah je vymezen základními historickými kurzy (dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století). Zkouška ověřuje věcné znalosti studentů a studentek a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin. Komise ověřuje také orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi/studentce jsou stanoveny otázky ze starších a moderních dějin, na které si samostatně připraví odpovědi a prezentuje je. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.

3) Archeologie – ústní zkouška

Ústní zkouška z oboru Archeologie odpovídá rozsahu znalostí zprostředkovaných v předmětech profilujícího základu specializace Archeologie. Student/studentka si rovněž připraví odpovědi na zadané otázky a následně je prezentuje zkušební komisi. Hodnoceny jsou znalosti i vědomí širších souvislostí v oboru, které studen/studentka prokáže. 

Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student/studentka seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studujících poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) ústní zkouška z historie 3) ústní zkouška z kulturně historických studií

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Historická část státní bakalářské zkoušky je shodná pro všechny specializace a její obsah je vymezen základními historickými kurzy (dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století). Zkouška ověřuje věcné znalosti studentů a studentek a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin. Komise ověřuje také orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi/studentce jsou stanoveny otázky ze starších a moderních dějin, na které si samostatně připraví odpovědi a prezentuje je. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.

3) Kulturně historická studia – ústní zkouška

Ústní zkouška z oboru Kulturně historická studia odpovídá rozsahu znalostí zprostředkovaných v předmětech profilujícího základu této specializace, především v cyklu přednášek kulturních dějin. Student/studentka si rovněž připraví odpovědi na zadané otázky a následně je prezentuje zkušební komisi. Hodnoceny jsou znalosti i vědomí širších souvislostí v oboru, které studen/studentka prokáže. 

Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student/studentka seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studujících poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) ústní zkouška z historie 3) ústní zkouška z kulturně historických studií

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Historická část státní bakalářské zkoušky je shodná pro všechny specializace a její obsah je vymezen základními historickými kurzy (dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století). Zkouška ověřuje věcné znalosti studentů a studentek a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin. Komise ověřuje také orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi/studentce jsou stanoveny otázky ze starších a moderních dějin, na které si samostatně připraví odpovědi a prezentuje je. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.

3) Ochrana hmotných památek – ústní zkouška

Ústní zkouška z oboru Ochrana hmotných památek odpovídá rozsahu znalostí zprostředkovaných v předmětech profilujícího základu této specializace. Student/studentka si opět připraví odpovědi na zadané otázky a následně je prezentuje zkušební komisi. Hodnoceny jsou znalosti i vědomí širších souvislostí v oboru, které studen/studentka prokáže. 

Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student/studentka seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studujících poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Dějiny literární kultury)

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář)

3) Dějiny literární kultury – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Spisovatel v sociokulturních dějinách 19. století, Spisovatel v sociokulturních dějinách 20. století, Knižní médium v dějinách).

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Gender history).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář)

3) Gender history – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Metodologie gender history, Kořeny genderu v předmoderní době, Dějiny žen, Dějiny těla a performativita tělesnosti).

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Kulturně-historická studia).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář)

3) Kulturně-historická studia – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Společnost v českých zemích v 15. a 16. století, Metodika výzkumu a interpretace, Společnost v českých zemích v 17. a 18. století, Společnost v českých zemích 1789-1945).

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Péče o kulturní dědictví).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář)

3) Péče o kulturní dědictví – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Hmotná kultura a dějiny její interpretace, Vybrané kapitoly z ikonografie, Památková péče a její aktuální otázky).

Požadavky ke státní magisterské zkoušce

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce 2) ústní zkouškou obecnou (Historie) 3) ústní zkouškou specializační (Soudobé dějiny).

1) Obhajoba bakalářské práce

Student/studentka v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomové práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student/studentka se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student/studentka zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho/její bakalářské práce.

2) Historie - ústní zkouška

Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studujících v oboru „Historie“. Student/studentka musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studující absolvovali jako společný základ. Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí sylabů základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ a ZT (Současné trendy bádání, Teoretický seminář I-II, Metody historikovy práce, Diplomový seminář)

3) Soudobé dějiny – ústní zkouška

Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta/studentky vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých povinných předmětů této specializace. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na charakter příslušné specializace. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury. Státnicové otázky budou vycházet zejména z učiva probíraného v předmětech PZ (Československé a české dějiny 1918-1945, Československé a české dějiny 1945-2004, Světová politika, Evropská unie).