Publication detail

“For Russia’s sake, everything is permitted.” The Russian radical right and legitimation of violence, 1900–1940

Year: 2025

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Violence: an international journal

Page from-to: 141-167

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	"Pro spásu Ruska je dovoleno vše". Ruská radikální pravice a legitimizace násilí, 1900-1940	Radikální pravice v pozdně imperiálním Rusku vznikla během revoluce v roce 1905. Krajní pravice vyznávala konzervativní státní ideologii „ortodoxie, autokracie, národnost“; byla proti parlamentarismu, liberalismu a socialismu. Ačkoli byla zakořeněna v konzervativním myšlení, krajní pravice byla radikální ve svém populismu, antisemitismu a snaze o masovou přitažlivost. Krajně pravicové strany se snažily bránit stávající řád a uchýlily se k násilí, které legitimizovaly jako sebeobranu proti revolucionářům. Po revoluci v roce 1917 odešly různé krajně pravicové osobnosti do exilu a pokračovaly v boji proti bolševickému režimu. Tentokrát bylo násilí legitimizováno jako spravedlivá pomsta proti uzurpátorům ruské vlasti. Článek se zabývá tím, jak krajní pravice legitimizovala politické násilí. Poukazuje na kontinuitu v používání násilí, která souvisela také s kontinuitou antisemitismu. Zároveň však upozorňuje na posuny v legitimizaci násilí.	politické násilí; ruská emigrace; ruská radikální pravice; Svaz ruského lidu; Nikolaj E. Markov
eng	“For Russia’s sake, everything is permitted.” The Russian radical right and legitimation of violence, 1900–1940	The radical right in late-imperial Russia arose during the 1905 Revolution. The far-right professed the conservative state ideology “Orthodoxy, Autocracy, Nationality”; it was against parliamentarianism, liberalism, and socialism. Although rooted in conservative thought, the far right was radical in its populism, antisemitism and quest for mass appeal. The far-right parties sought to defend the existing order and resorted to violence, which they legitimised as self-defence against revolutionaries. After the 1917 revolution, various far-right figures went into exile and continued the struggle against the Bolshevik regime. This time, violence was legitimised as righteous revenge against the usurpers of the Russian homeland. The article deals with how the far right legitimised political violence. It points to the continuity in the use of violence, which was also related to the continuity of antisemitism. At the same time, however, it draws attention to shifts in the legitimisation of violence.	political violence; Russian emigration; Russian radical right; Union of the Russian people; Nikolai E. Markov

Search

Login for students

Login for employees

Publication detail

University of Pardubice

Other Parts

Map

Services

Popular Links