University of Pardubice Faculty of Arts and Philosophy

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Stud a logos. K nietzschovsko-platónské polemice

Authors: Sikora Ondřej

Year: 2024

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Aither (Časopis pro studium řecké a latinské filosofické tradice)

Page from-to: 80-101

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Stud a logos. K nietzschovsko-platónské polemice	Studie představuje motiv studu jako zajímavý a dosud opomíjený průsečík ve vztahu Nietzsche-Platón. V první části je rekapitulována funkce tohoto motivu v Nietzscheho vrcholných textech (především Tak pravil Zarathustra a Radostná věda), v druhé části je pozornost obrácena k motivu studu v Platónově díle, přesněji řečeno ke dvěma „krajním“ kontextům smrti (Obrana Sókrata a Kritón) a lásky (Symposion). Ukazuje se, že pro oba autory je stud konstitutivním fenoménem, který je tematizován ve vztahu k logu. Stud a logos tak stojí v úzkém a kontrastním vztahu. Mezi oběma momenty existuje napětí, které je rozhodující pro život duše, pro její vzestup (Platón) či gradaci (Nietzsche). Ústřední roli tedy nehraje prosté podřízení iracionálního prvku racionální složce duše, ale souhra neredukovatelných, vzájemně náročných momentů.	stud; logos; Nietzsche; Platón
eng	Shame and Logos. On the Nietzschean-Platonic polemic	The study presents the motif of shame as an interesting and hitherto neglected intersection in the Nietzsche-Plato relationship. The first part of the essay recapitulates the function of this motif in Nietzsche’s culminating texts (mainly Zarathustra and Gay Science), while in the second part I turn my attention to the motif of shame in Plato’s work, more precisely, to the two “extreme” contexts of death (Apology, Crito) and love (Symposium). It turns out that for both authors, shame is a constitutive phenomenon that is thematized in relation to logos. Shame and logos thus stand in close and contrasting relation. There is a tension between the two moments that is decisive for the life of the soul, for its upward movement (Plato) or gradation (Nietzsche). It is therefore not a simple subjugation of the irrational element by the rational component of the soul that plays the central role, but an interplay of irreducible, mutually demanding moments.	shame; logos; Nietzsche; Plato