University of Pardubice Faculty of Arts and Philosophy

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Michal Pullmann a filosofické aspekty sporu o charakter normalizace

Authors: Cíbik Matej

Year: 2021

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Reflexe : filosofický časopis

Page from-to: 169 - 191

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Michal Pullmann a filosofické aspekty sporu o charakter normalizace	Článek je rozčleněn do tří částí. První sleduje otázku „konsensu“ v rámci normalizační společnosti a s ní spojený problém politické legitimity tehdejšího režimu. Vykresluje představu „tichého souhlasu“ naší společnosti s tehdejším režimem, jak ji Pullmann prezentuje napříč svými texty. Následně text analyzuje problémy, jež jeho filozoficko-historická koncepce normalizace navázaná na zmíněný konsensus obnáší. Druhá část článku je věnovaná ideologickému „hypernormalizovanému“ jazyku a jeho funkci. Zde poukáži na paralely Pullmannova hlavního argumentu z knihy Konec experimentu a Havlovy analýzy funkce ideologického jazyka z Moci bezmocných. Argumentační postup obou textů vykazuje – do jisté míry překvapivě – značnou míru podobnosti, ovšem s diametrálně odlišnými závěry. Jejich komparace proto umožní zasadit Pullmannovu argumentaci do širšího kontextu české filozofie, a tak jí lépe porozumět a kriticky ji zhodnotit. Poslední část článku tvoří obecnější filozofická analýza vládnutí v podmínkách absence legitimity, jež vůči Pullmannově koncepci načrtává alternativní porozumění mocenským vztahům v letech 1968–1989.	legitimita; normalizace; tichý souhlas; Havel; Pullmann
eng	Michal Pullmann and Philosophical Aspects of the Debate on Nature of Normalization in Czcechoslovakia	The paper analyzes the question of social consensus in „normalization“ Czechoslovakia (1968-89) and the adjacent problem of political legitimacy of the socialist regime. It analyzes the „tacit consent“ theory of Michal Pullmann and especially its problems. The second part of the paper analyzes the ideological, „hypernormalized“ language and its functions. There, Pullmann’s theory is contrasted with Vaclav Havel’s. The argumentation of both authors is found to be extremely similar, even given the ideological differences. The extended conclusion provides a philosophical analysis of governance in the conditions of the absence of legitimacy. It sketches an alternative account of power relations between 1968 and 1989.	Legitimacy; Normalization; Tacit consent; Havel; Pullmann