University of Pardubice Faculty of Arts and Philosophy

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Zahájení „české války“ v kontextu vládního bankrotu roku 1615

Authors: Vorel Petr

Year: 2020

Type of publication: článek v odborném periodiku

Name of source: Český časopis historický

Page from-to: 893-963

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Zahájení „české války“ v kontextu vládního bankrotu roku 1615	Tato studie se zabývá problematikou nového daňového zákona, který byl přijat na českém zemském sněmu roku 1615. Ten je ve starší literatuře interpretován jako strategická chyba a slabost české stavovské opozice, která dobrovolně ustoupila požadavku císaře a schválila mu výběr vysokých daní na splátky panovníkových dluhů na 5 let (1616-1620). Autor na základě dochovaných pramenů dospívá k jiné interpretaci a rozhodnutí zemského sněmu považuje za formu státního bankrotu, kterým byla znehodnocena část úvěrových aktiv širokého okruhu panovnických věřitelů, kteří neměli českou zemskou příslušnost. Zemský sněm jako stavovský orgán převzal kontrolu nad pozemkovým majetkem panovníka a ustavil vlastní centrální berní úřad, který měl výběr aktuálních daní i starších nedoplatků (od roku 1597) a následné užití těchto peněz v souladu s rozpočtovým určením daní organizovat nezávisle na finančních institucích panovníka. Tím došlo k odstavení panovnického dvora od hlavních příjmů z českých daní, které do té doby tvořily rozhodující část příjmů dvorské komory. Tyto okolnosti autor považuje za jeden z hlavních důvodů, které vedly voleného následníka trůnu Ferdinanda Štýrského k zahájení válečného tažení do Čech v létě roku 1618. Jeho hlavním cílem bylo ovládnutí ekonomických zdrojů; nábožensko-politická krize a květnová defenestrace českých místodržících byly vhodnou záminkou k tomuto zásahu, jehož hlavním cílem bylo ovládnutí ekonomických zdrojů.	Království české; 1615; daňový systém; státní bankrot; zadlužení; třicetiletá válka; 1618
eng	The beginning of the "Czech war" in the context of the government bankruptcy of 1615	This study deals with the issue of the new tax law, which was adopted by the Czech Provincial Assembly in 1615. In the older literature, this is interpreted as a strategic mistake and weakness of the Czech estate opposition, which voluntarily gave in to the emperor's request and approved the collection of high taxes to repay the monarch's debts for 5 years (1616-1620). Based on the preserved sources, the author arrives at a different interpretation and considers the decision of the Provincial Assembly a form of state bankruptcy, which devalued part of the credit assets of a wide range of the monarch’s creditors who did not have Czech citizenship. The Provincial Assembly, as the state body controlled by the estates, seized the monarch's land and established its own central tax office, whose task was to collect current taxes and older arrears (since 1597) and subsequently to use this money independently of the monarch's financial institutions in accordance with budget appropriation of taxes. As a result, the royal court was cut off from most revenues from Czech taxes, which until then formed a decisive part of the court's income. The author considers these circumstances to be one of the main reasons that led the elected heir to the throne, Ferdinand of Styria, to begin a military campaign in Bohemia in the summer of 1618. His main goal was to control economic resources; the religious-political crisis and the defenestration of the Czech governors in May were a suitable pretext for this intervention aimed at the control of economic resources.	Kingdom of Bohemia; 1615; Tax System; State Bankruptcy; Indebtedness; Thirty Years War; 1618