Login for students

Login for employees

Publication detail

Poezie a místa v Audenových Dopisech z Islandu
Authors: Vít Ladislav
Year: 2016
Type of publication: kapitola v odborné knize
Name of source: Hlasy míst : prostor, místo a geografie ve světové poezii
Publisher name: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta
Place: Praha
Page from-to: 39-53
Titles:
Language Name Abstract Keywords
cze Poezie a místa v Audenových Dopisech z Islandu Tato kapitola přistupuje k Dopisům z Islandu (Letters from Iceland, 1937) britského básníka W.H. Audena jako k textu, který je na hranici mezi cestopisem a metapoetickou úvahou o vztahu poezie k místům. Teoretickým východiskem je humanistická geografie. Text v úvodu dokládá, že si Auden již v útlém věku zařadil tento ostrov mezi velmi úzký okruh dalších míst, která se v jeho osobní mýtické geografii mohla honosit přízviskem „svatá“. Výsledkem Audenovy cesty však i přes jím proklamované topofilické vazby není chvalozpěv oslavující místní specifičnost a genia loci ostrova. Naopak, analýza shrnutá v této kapitole dokládá, že Audenovy Dopisy z Islandu jsou textem, v jehož veršovaných pasážích autor své osobní topofilické pouto cíleně potlačuje. Spíše než oslavou topografické jedinečnosti jsou totiž veršované části Dopisů z Islandu metapoetickým hledáním vhodné formy, při kterém Auden explicitně pojmenovává své dlouhodobé pochybnosti o schopnosti poezie zachycovat specifičnost konkrétních míst, vyjadřovat jejich jedinečnost, a tím je „svatořečit“. poezie; poetika místa; Auden; Dopisy z Islandu; humanistická geografie; topofilie; ostrov
eng Poetry and Places in Auden's Letters from Iceland This chapter approaches Letters from Iceland (1937) by Wystan Hugh Auden as a text resting on the verge between a travelogue and a metapoetic treatise on the relation of poetry and places. Methodologically, it derives from Humanistic Geography. The chapter shows that Auden formed a very strong topophilic relationship with Iceland already in his childhood and that it co-formed his mythical geography of sacred places. However, the chapter argues that the outcome of Auden's journey to Iceland in 1936 is not a versified eulogy expressing his topophilic sentiment for the island and its genius loci. On the contrary, the analysis suggests that in the verse parts of Letters from Iceland Auden systematically eclipses his topophilia and local uniqueness proclaimed in prose parts. Rather, he turns his travel book into a metapoetic search of a suitable form, in the course of which Auden pronounces his long-term scepticism concerning the capacity of poetry to capture the specificity of places and express their holiness. Poetry; poetics of place; Auden; Letters from Iceland; Humanistic Geography; topophilia; island

University of Pardubice

Other Parts

Map

en.mapy.cz

Services

Popular Links

© 2023 University of Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice 2
Phone: +420 466 036 111, 466 036 112, 466 036 113
Webmaster, RSS
Data box ID: f5vj9hu
Accessibility Statement
CC BY-NC-ND 4.0Creative CommonsAttributionNonCommercialNoDerivatives