University of Pardubice Faculty of Arts and Philosophy

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Haré Kršna v západním světě. Setkání dvou myšlenkových tradic

Authors: Fárek Martin

Year: 2004

Type of publication: odborná kniha

Publisher name: Univerzita Pardubice

Place: Pardubice

Page from-to: nestránkováno

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Haré Kršna v západním světě. Setkání dvou myšlenkových tradic	Hockingova obecná teze o třech historických přístupech Západu vůči Východu byla potvrzena pro konkrétní přístup anglosaských vzdělanců k indické čaitanjovské tradici. Vypracoval jsem přesnější typologii těchto přístupů: nadřazenost pocházející z křesťanství, křesťansko-vědecký přístup, sekulárně vědecký postoj a konverzi. Od počátku 19. století až do 60. let dvacátého století převažovaly první dva postoje a interakce anglosaského myšlení s čaitanjovskou tradicí byla nerovným dialogem, v duchu Saídova oritentalismu. Vliv misionářského a koloniálního dědictví na indologii je zřetelný dodnes. Zlom v přístupu západních vzdělanců nastal až po mocenských změnách po druhé světové válce, po osamostatnění Indie a v souvislosti se vzestupem Spojených států do pozice supervelmoci. Tyto okolnosti nakonec napomohly i otevření západního světa pro indické misionáře a společně s kontrakulturním hnutím 60. a počátku 70. let vytvořily příznivé prostředí pro šíření indických náboženství. Pravě v této době působil ve Spojených státech a nakonec i celosvětově Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, který založil hnutí ISKCON (populárně Haré Kršna). Kromě sekulárního vědeckého přístupu se tak objevil ještě další přístup: konverze západních vzdělanců k této institucionalizované podobě indického náboženství. Myšlenkový dialog západní vědy s čaitanjovskou tradicí v posledních letech směřuje k náznaku budoucí syntézy. Zatímco postoj některých vědců je výrazně ,,emický" (O´Connell, Hopkins, Haberman, Knott, Rochford), vzdělanci-konvertité, většinou žáci Bhaktivédánty Svámina, publikují a působí na západních univerzitách (Rosen, Deadwyler, Resnick, Marvin, Delmonico, Brzezinski). Propast mezi učenci obou tradic, vnímaná W. Eidlitzem ještě v šedesátých letech minulého století, byla přemostěna. Rozdíl mezi ,,lidmi zvenčí" a ,,lidmi vevnitř" náboženské tradice se do určité míry stírá. Svůj vliv si však zachovaly i předchozí dva postoje; projevují se například v argumentaci antikultovních skupin (,,odborn
eng	x	Hocking´s general theory about three historical Western approaches to the East was foun valid for the concrete case of anglosaxon intellectuals´ approaches to the Chaitanya Vaishnava tradition of India. I defined more specific types of these approaches: superiority based in Christianity, Christian-scientific approach, secular science and conversion. Since the beginning of the 19th century till the sixties of the 20th century, the first two approaches were prominent. The interaction of anglosaxon tradition of thought with that of Chaitanya was unequal dialogue, well described by Said´s term "orientalism". The influence of missionary and colonial heritage in todays indology is still obvious. Real changes followed the political changes after the World War II, when India got its independence and United States gained position of superpower. These changes finally helped to opend the West for the Indian missionaries and together with Counterculture of the sixties and early seventies created favourable environment for the expansion of Inidian religions there. During these times Bhaktivedanta Swami Prabhupada started ISKCON movement (the Hare Krishna Movement) in the United States and worldwide. So there was secular scientific approach and also a new approach to the institutionlised Chaitanya Vaishnava religion: conversion of Western intellectuals. The dialogue between the Western science and Chaitanya Vaishnava tradition seems to go toward the future synthesis. There is certainly very much "emic" approach of some Western scholars (O´Connell, Hopkins, Haberman, Knott, Rochford) on the one side, and on the other side there are intellectuals, disciples of Bhaktivedanta Swami Prabhupada, who publish and teach at the Western universities now (Rosen, Deadwyler, Resnick, Marvin, Delmonico, Brzezinski). The "gap" between scholars of both traditions percieved by W. Eidlitz still in the sixties of the past century is crossed; the difference between "insiders" and "outsiders" is to so	x