Skip to main content

Login for students

Login for employees

Publication detail

Diplomatické cesty, kariéra a cestovní deníky v době okolo roku 1700 na příkladech cest Kryštofa Václava z Nostic a Leopolda Antonína Šlika
Authors: Kubeš Jiří
Year: 2005
Type of publication: článek ve sborníku
Name of source: Itineraria Posoniensia. Zborník z medzinárodnej konferencie Cestopisy v Novoveku, ktorá se konala v dňoch 3. - 5. novembra 2003 v Bratislave
Publisher name: Historický ústav SAV Bratislava ? Institut für Klassische Philologie, Mittel- und Neulatein, Universität Wien
Place: Bratislava
Page from-to: 134-142
Titles:
Language Name Abstract Keywords
cze Diplomatické cesty, kariéra a cestovní deníky v době okolo roku 1700 na příkladech cest Kryštofa Václava z Nostic a Leopolda Antonína Šlika Příspěvek se zabývá dvěma základními otázkami spojenými s diplomatickými cestami barokní aristokracie na příkladech cest slezského šlechtice Kryštofa Václava z Nostic a českého šlechtice Leopolda Antonína Šlika. V první části je naznačen vztah různých typů kariéry a diplomatických cest, na závěr se pak nacházejí pasáže věnované motivaci vedení deníků na těchto cestách. Na jedné straně je představen hrabě Šlik jako zástupce typického obecného trendu vývoje kariéry u vídeňského habsburského dvora. Šlikovi se díky úspěšnému vykonání několika diplomatických misí (6 cest v letech 1698-1707) podařilo prosadit v úřední hierarchii dvora až na nejvyššího kancléře Království českého (1713). Na druhé straně ovšem absolvovali diplomatické cesty také aristokraté jako Kryštof Václav z Nostic (tři cesty v letech 1686-1705), kteří na dvorskou službu neaspirovali a prosadili se v zemské rovině správy. Konkrétně Nostic prošel třemi funkcemi hejtmanů slezských knížectví. Volba těchto mužů pro diplomatické mise vycházela především z jejich profesionální a osobní zdatnosti zvládnout nároky cesty. Oni sami pak přijímali tyto funkce z ryze prestižních důvodů, a proto si vedli během mise deníky, které dokumentovaly úspěšné vykonání diplomatických cest. V Šlikově případě se dochoval deník z jeho putování do Porýní v roce 1706, Nostic po sobě zanechal deník ze své cesty do Nizozemí v roce 1705. Tento slezský aristokrat si vedl svůj osobní deník po celých 35 let (1670-1705), takže si mohl cestovní poznámky vést z jisté rutiny. Tak jednoznačné však jeho chování nebylo, neboť své poznámky si po ukončení mise nechal vždy úhledně přepsat a ?pro paměť? (v originále zu mein kedächtnuβ) vložit do knihovny ve své hlavní venkovské rezidenci v Luboradzu (Lobris). Toto chování svědčí o tom, že cestovní deníky se stávaly součástí promyšleného, nadgeneračně chápaného systému reprezentace vysokého společenského postavení rodu a jeho konkrétního člena. Tato záměrná reprezentace byla cílená na současné Dějiny, raný novověk, šlechta, kavalírské cesty
eng Diplomatic Journeys, Career and Travel Diaries around 1700 (the Examples of Christoph Wenzel of Nostitz and Leopold Anton of Schlick) The article deals with the diplomatic journeys and their relation to the development of career of the baroque nobility in the service of the Habsburg family. The author chose two different examples ? Silesian noble Christoph Wenzel of Nostitz and Bohemian noble Leopold Anton of Schlick. The crucial fact is that both the aristocrats wrote diaries during their journeys and we can compare their motivation to write it and their later carrer. These aristocrats are presented as members of two very different types of nobility. Schlick was a typical member of court nobility ? he made six diplomatic journeys (1698-1707) and then he became the highest chancellor of the Bohemian kingdom (1713). Nostitz, on the other hand, made also three diplomatic journeys (1686-1705) but he did not gain any court office. He hold high offices in the land of Silesia. However, he wrote also diaries during his diplomatic journeys and he led his personal diary for 35 years too (1670-1705). After he finished his concrete journey (1693, 1705), he let rewrite his personal notes in order to create a fine volume ?for his memory?. This manuscript should be ? according to his own orders ? preserved in his library in the residence in Luboradz (in German Lobris). We can interprete it as a kind of self-representation and one of the social strategies to express his great merits in the service of the ruling family. It was a specific way of constructing social position of his family ? it could help him or his sons to gain offices at court in the future. The goal is his oldest son succeed and lived for a long time at court. History, early modern period, aristocracy, grand tour