Stručné dějiny KLK(S)
První jednání k ustanovení a následné akreditaci nového studijního oboru historicko-literární studia proběhla na začátku roku 2004, první studenti a studentky začali tehdy ještě v rámci Katedry historických věd (později Ústavu historických věd) studovat v následujícím akademickém roce 2004–2005. Historicko-literární studia se vyvinula z literárního modulu dějin kultury, v jehož rámci se na fakultě s příchodem dr. Jiřího Studeného vedle výuky dějin literatury objevilo rovněž tvůrčí psaní, které dodnes patří spolu s historickými, literárněhistorickými, literárněteoretickými a mediálními předměty k hlavním tematickým osám oboru.
Iniciátorkou projektu byla zakladatelka a tehdejší děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice (pozdější Fakulty filozofické) prof. Milena Lenderová, která k tvorbě koncepce oboru působícího na rozhraní mezi historickými a literárními vědami přizvala doc. Janu Bartůňkovou, dr. Jiřího Studeného a novinářku Lenku Jaklovou. Posledně jmenovaná se vzhledem ke svému časovému vytížení finálních úprav již nezúčastnila, na její místo přichází Zuzana Nováková a společně se svým manželem Vlastimilem Novákem (+2009) realizují mediální předměty a public relations; součástí profilu absolventa je hned od začátku také role redaktora, respektive tiskového mluvčího. Velmi záhy se pak po svém příchodu na Fakultu filozofickou zásadním způsobem do formování historicko-literárních studií zapojuje doc. Petr Poslední, který vedle komparativního přístupu, zahrnujícího česko-polská studia, přináší především detailně propracovanou koncepci výzkumu literární kultury, jež nadále tvoří metodologickou páteř oboru. Důležitým bodem vývoje je rovněž metodologický přínos historika dr. Antonína K. K. Kudláče, díky němuž se na katedře etabluje studium populární literatury v širších kulturních a literárně antropologických souvislostech.
Osamostatnění Katedry literární kultury a slavistiky roku 2010 souvisí s akreditování dalších, tentokrát na slovanské literatury a kultury zaměřených studií, což zároveň v praxi znamená začlenění nových kolegů do práce katedry, jmenovitě bulharistů dr. Miroslava Kouby a dr. Sevdaliny Velevy, rusisty doc. Michala Téry, slovenisty dr. Aleše Kozára a polonistky dr. Gabriely M. Ganczarczyk. Prvním vedoucím samostatné katedry a po řadu dalších let jejím hnacím motorem se stává literární historik dr. Ivo Říha, kterého po druhém období a pozdějším přechodu do vedení fakulty ve funkci proděkana vystřídá Miroslav Kouba. Po ukončení slavistických studií přebírá vedení (2024) tentokrát již jen Katedry literární kultury odbornice na mediální problematiku dr. Kateřina Korábková.
Na katedře v průběhu její historie vznikly dva časopisy: odborně laděné Tahy spojené s knižní Edicí Tahů řízenou Ivo Říhou a studentská Partonyma vedená postupně Lukášem Vavrečkou a Přemyslem Krejčíkem; činnost Partonymy byla uzavřena dvěma literárními sborníky; pokud jde o Tahy, pokračuje ve spolupráci s nakladatelstvím Pavel Mervart pouze vydávání odborných monografií v Edici Tahů. Kromě jmenovaných vyučujících prošla Katedrou literární kultury řada pozoruhodných pedagogických, literárních a publicistických osobností, za všechny zmiňme sémiotičku prof. Jarmilu Doubravovou, literárního historika a kritika doc. Vladimíra Novotného, básníka, autora knih pro děti a mládež a učitele tvůrčího psaní doc. Radka Malého, nakladatelskou redaktorku Dagmar Magincovou či filmovou historičku dr. Marii Barešovou. V roce 2017 je personální obsazení katedry rozšířeno o dr. Petra Šrámka, který do literárněkulturního zaměření oboru historicko-literárních studií vnáší svou dlouholetou zkušenost editora a redaktora časopisu Souvislosti; výuce publicistiky se po řadu let věnuje novinářka ČTK Mgr. Lucie Jelínková, která tuto výukovou agendu převzala po novinářce a redaktorce ČT Věře Hofmanové; nejnovějšími posilami Katedry literární kultury jsou spisovatel, básník a historik populární literatury dr. Přemysl Krejčík a literární teoretik dr. Richard Müller z Ústavu pročeskou literaturu AV.
Specifickou a velmi cennou kapitolou v historii katedry představuje příruční knihovna, jejíž založení v roce 2016 inicioval dr. Ivo Říha; první knihovnicí byla absolventka historicko-literárních studií a magisterských dějin literární kultury, tehdejší doktorandka Zuzana Martínková, s jejímž jménem je spojena také stále živá tradice malování židlí. Základem fondu jsou knihy věnované doc. Petrem Posledním, proto také knihovna nese hravý název Bibliotheca Ultima; v současné době je patronkou knihovny dr. Marta Pató, která zde spolu se studenty realizuje různé akce, včetně předmětu knihovnické praktikum a krátkých divadelních představení.
