11. května se na Filozofické fakultě UJEP uskutečnil workshop k problematice trestněprávních pramenů v dlouhém 19. století. Na workshopu se sešli historičky a historici z Katedry archivnictví a pomocných věd historických a Katedry historie FF UJEP, Dr. Stanislava Musilová a Dr. Václav Zeman, spolu s historičkami z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice, doc. Marií Mackovou, Dr. Zuzanou Pavelkovou Čevelovou a Mgr. Denisou Vídeňskou.
Zatímco informace o podrobném programu a náplni tohoto workshopu naleznete zde, my jsme se zeptali našich kolegyní z ÚHV na genezi tohoto setkání a na jeho přínos pro jejich práci.
Zuzano,
dělá mi velkou radost, že nápad na tento workshop vzešel z atmosféry jiného odborného setkání, které jsme organizovaly loni v prosinci na Ústavu historických věd jakožto Adventní stůl s tématem Zakázaná sexualita. Právě zde jsi se potkala s kolegyní Stanislavou Musilovou z UJEP a tehdy se zrodil nápad na společný workshop?
(Zuzana Pavelková Čevelová) Ano, právě po nedávném adventním stole jsme rozvinuly myšlenku dalšího setkání, které by se přímo zaměřilo na opomíjené soudní prameny 19.století.
Jaké téma či jaká metodologie vás vede k setkávání nad prameny tohoto typu a jejich mezioborové zkoumání?
(Zuzana Pavelková Čevelová) Jak se potvrdilo na našem workshopu, vede nás všechny asi nejvíce zvědavost. Tyto prameny jsou totiž obtížně dohledatelné, mnohdy neuspořádané, uložené ještě pomocí starých manipulací a podobně. Zároveň poskytují zajímavý obraz každodennosti a o to nám jde.
Metodologické přístupy jsou různé. Čerpáme i od historiků raného novověku. Nejde totiž tolik o průběh jednotlivých soudních procesů, jako spíše o skryté i zjevné strategie jednání a podobně. Navíc prameny poskytují propojení i do příbuzných oblastí výzkumu, obsahují například lékařské zprávy nebo korespondenci. A nelze opomenout ani tak obtížně uchopitelnou oblast jako jsou dějiny emocí...
Chcete téma workshopu dále rozvíjet a setkávat se nad ním? Bude mít tento workshop své pokračování?
(Zuzana Pavelková Čevelová) Ano, rádi bychom se setkali příští rok Pardubicích, pozvali další odborníky z řad akademiků, doktorandů a opět také kolegy archiváře, kteří se pořádáním těchto pramenů zabývají.
Deniso,
Jaký byl přínos tohoto setkání konkrétně pro Tebe?
(Denisa Vídeňská) Z rozvodových případů 19. století nám palčivě vystupuje téma násilí a hrubého jednání v rodinách, na které píši studii v rámci projektu GAČR. Je nutné si uvědomit, jaká byla norma manželství v praxi. Co dnešní člověk považuje za nepřípustné, mohlo být v minulosti běžnou součástí každodenního života. Můžeme se tedy ptát, jaké byly hranice přípustného násilí v rodině, na jeho formy, strategie obhajoby jeho páchání, společenské důvody a nástroje legitimizace. Podrobovat takové téma modernímu pohledu a zároveň se v něm neztratit ve snaze pochopit minulost je mnohdy náročné vzhledem k obsahu pramenů. Na workshopu jsem mohla celé úzkostlivé téma prodiskutovat s více lidmi, zkušenými historičkami a historikem. I z těchto důvodů byla pro mě zorganizovaná forma setkání velmi přínosná.
Projekt GAČR:
Poníženi před soudem. Rozvody a manželské konflikty v českých zemích (1783-1918)
Doba řešeni: 4/2022-12/2024
Hlavní řešitel: Zuzana Pavelková Čevelová
Spoluřešitel: Denisa Vídeňská
Projekt je zaměřen na výzkum rozvodů a manželských sporů v "dlouhém" 19. století v českých zemích. Vychází z teze, že rozvod je v Čechách považován za fenomén 20. století a v minulých staletích se ve společnosti vyskytoval spíše marginálně, což je zavádějící. Nejnovější zahraniční výzkum ukazuje, že počet konfliktních situací a rozvodů manželství v 18. a 19. století narůstal. Vznik Všeobecného občanského zákoníku a s tím související proměna soudního systému, postupující industrializace a sekularizace jsou fenomény, v jejichž důsledku došlo ke změně tradiční rodiny a manželské konflikty se stávají mnohem častěji součástí soudního řízení, než tomu bylo dříve. Výzkum Marriages et court probíhající na Institut für Geschichte vídeňské univerzity poukazuje na množství procesů před civilními i církevními soudy v Dolním Rakousku. Tento jev nemusí nutně zůstat ojedinělý. Cílem projektu je dokázat, že také v Čechách následoval podobný trend a české země byly i v tomto ohledu neoddělitelnou součástí Habsburské monarchie.
Text: Kateřina Ptáčková, Zuzana Pavelková Čevelová, Denisa Vídeňská
